Největší část československých pilotů RAF (Roayal Air Force) se do Prahy vrátila 13. srpna 1945. Na ruzyňské letiště, kam přiletěli ve stíhačkách spitfire, je tehdy přišly přivítat tisíce lidí. Právě tuto událost aktuální výstava připomíná na dobových fotografiích. Návštěvníci si mohou prohlédnout také snímky z následujícího slavnostního defilé, které proběhlo 21. srpna 1945 na Staroměstském náměstí.

Na panelové výstavě s vedením pražského letiště spolupracovalo Národní technické muzeum a Aviatické sdružení Bohemia. Instalace ve veřejné části letištního areálu vydrží až do konce listopadu. „Fotografie, které jsou součástí výstavy, pochází z archivu Národního technického muzea a z rodinného archivu rodiny Nedělkových,“ prozradila Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí Letiště Praha.

Podle Pavlíkové byla výstava slavnostně představena už při oficiální vzpomínkové akci v sobotu 15. srpna. Ve stejný den na ruzyňským letištěm proletěly britské cvičné dvouplošníky DH82 Tiger Moth a po 75 letech také zmiňovaný bojový letoun Spitfire Mk.XVI E. „Výročí si připomněli i samotní letci, kteří položili věnec k pomníku věnované právě této důležité události ze srpna roku 1945,“ dodala Pavlíková.

Vlastenci, bojovníci i kamarádi

O den dříve se konala vzpomínková akce rovněž u památníku okřídleného lva na pražském Klárově. Piety se zúčastnilo několik desítek lidí, mezi nimi i vnučka generála George S. Pattona Helen Pattonová-Plusczyková. 

„Byli to v pravém slova smyslu vlastenci, bojovníci, ale také kamarádi. Vzájemně se podporovali, drželi se a to jim pomáhalo v těch nejtěžších chvílích, které v době druhé světové války zažili," citovaly velitele vzdušných sil armády Petra Hromka České noviny. Hromek dodal, že nezáleží na tom, zda Čechoslováci létali v bojových letadlech nebo pracovali u pozemního leteckého personálu. „Čelili společně jednomu nepříteli a porazili ho,“ dodal. Zároveň připomněl, že mnozí z letců, kteří se po válce vrátili do vlasti, zažili útlak od komunistického režimu.

Českoslovenští letci – kterým se i díky zfilmovaného románu Filipa Jánského občas říká Nebeští jezdci – se proslavili kromě bojů ve Velké Británii angažovali také ve Francii nebo v Sovětském svazu. „Jen v RAF podle armádních údajů vykonali 43 500 operačních letů a sestřelili nebo poškodili 362 nepřátelských letounů. Českoslovenští letci odcházeli do zahraničního odboje mezi prvními, po válce se do vlasti mohli vrátit až tři měsíce po podepsání německé kapitulace. O návrat usilovali už dříve, ale nedostali souhlas SSSR,“ uvedl web agentury ČTK.