Autorkou Kouzelné školky je Markéta Vaněčková, která je po celou dobu jejího vysílání i dramaturgyní pořadu. Impulzem pro jeho vznik bylo přijít k nejmenším dětem u obrazovky s půlhodinkou zábavně a inspirativně stráveného času. Název „kouzelná“ není od významu kouzlit, ale značí to, že do této školky může chodit úplně každé dítě nemocné, běžně nechodící do mateřské školky, ležící v nemocnici či léčebně. Stačí jen zapnout knoflík.

Výtvarnou podobu dala pořadu Lucie Dvořáková a od samého začátku jsou s ním spojeni i moderátoři Magdalena „Majda“ Reifová a Michal Nesvadba, jehož počínání před kamerou (během natáčení předprázdninových dílů na Kavčích horách v Praze) sledovaly se zájmem desítky dětí v doprovodu učitelek.

„Je to vždycky zajímavý pocit, když nás děti pozorují při práci. Na jedné straně vás mohou rozptylovat, na té druhé vás i když jen tichoučkými slovními reakcemi na tu kterou drobnost, která je momentálně zaujme nakopávají,“ usmívá se Michal Nesvadba.

V pauze mezi jednotlivými scénami mu nedělá problém k dětem odběhnout, promluvit s nimi či je obdarovat vlastnoručně vyrobenými artefakty, čímž u nich ještě více „povyroste“. Je to přece jejich Michal z Kouzelné školky!

„Mám výchovu od svého tatínka, který ilustroval mnoho knížek pro děti, jezdil za nimi, hrál jim obrázkové divadlo a asi v patnácti mě začal brávat s sebou. Přesto jsem v té době věřil tomu, že budu hrát jednou pro dospělé. Vzdoroval jsem pouze čtyři roky, když jsem chodil na Státní konzervatoř v Praze. Marně. U hraní pro děti jsem zůstal. Jsem za to rád, stejně tak za fakt, že jsem jakousi přirozenou součástí Kouzelné školky,“ říká Nesvadba, který je navíc od prvního natáčecího dne i autorem scénářů.

Studnice inspirace

„Když si vezmete, že se Školka vysílá pětkrát týdně, přičemž pro každý díl je potřeba jiný scénář, tak to hodí zajímavou cifru (reprízy jsou tlumočeny do znakového jazyka pro neslyšící děti, pozn.). Přiznám se, že už si někdy připadám jako studnice, která je naprosto bez vody, bez inspirace. Takže občas sáhnu i po nějakém scénáři z dřívějších let, ale nikdy jej neopakuju se vším všudy jen se jím inspiruju, případně přepracuju některý z fórů,“ vypráví moderátor. Při psaní je na sebe hodně přísný. „Vše vymýšlím u stolu mezi osmou hodinou ranní a obědem v pondělí a úterý si nahodím body, ve středu a čtvrtek, což jsou nejhorší dny, je musím rozepsat, vypointovat jednotlivé vstupy a v pátek už zase hledám novou inspiraci.“

Michal Nesvadba baví děti i svou pověstnou prací se samolepicí páskou, z níž vyrábí nejrůznější rekvizity, často i na přání. „Jednou jsem byl ve velkoobchodě s potravinami a u dveří s označením sklad jsem viděl nemotorného pána, který k sobě připevňoval samolepicí páskou papírové krabice, aby je odnesl do sběru. Koukat se na něj byla groteska. Takže jsem si ty barevné pásky nakoupil a tím to všechno začalo od té doby jsem jí při mých cestách za dětmi po republice oblepil kilometrové úseky D1. Na jednom festivalu v Japonsku mi předpovídali, že můj vynález má ohromnou budoucnost. Já ji vidím právě v Kouzelné školce,“ směje se moderátor.

Kromě něj, zmíněné Magdaleny Reifové, Jitky Molavcové a Lucie Černíkové „prošli“ v minulosti pořadem herci Libuše Havelková, Stanislav Zindulka, Dagmar Patrasová, Jana Hlaváčová, Jana Šulcová, Lubomír Kostelka a Ladislav Trojan. Lucie Černíková navíc mluví postavu skřítčí holčičky Fanynky. Tomáš Juřička zase propůjčuje hlas skřítkovi Františkovi, který původně k dětem promlouval zvučným barytonem Oty Jiráka. Novou zprávou je, že ke dvěma loutkovým hrdinům přibude od září nový skřítek Filip.

Podle slov tvůrců chodí denně na adresu pořadu desítky až stovky dopisů od dětí, jeden obrázek doputoval dokonce až z Bali. Kouzelnou školku sledují v Anglii, Irsku, Americe či Rakousku, naprostou samozřejmostí jsou malí slovenští diváci.

Netvářit se, že všechno víme

Své příznivce si dlouhodobě drží i Studio Kamarád pod tímto názvem se poprvé vysílalo 4. 1. 1981 (na obrazovkách běželo nepřetržitě až do října 1990). Nejvýraznější tváří byl Jiří Chalupa, který byl zároveň jedním z autorů a dramaturgů pořadu (v jeho počátcích ho uváděla například i Štěpánka Haničincová).

Ve své době bylo Studio Kamarád v Československé televizi prvním uceleným dvouhodinovým pásmem pro děti s výrazným výtvarným motivem. Přelomové bylo zejména tím, že děti byly brány jako rovnocenní partneři a že se prostřednictvím obrazovky rozebíraly situace, se kterými se řada z nich ve svém věku potýkala.

„Studio Kamarád se stalo téměř okamžitě fenoménem, však bylo součástí počátku nového pojetí televizního vysílání pro děti v tehdejším Československu. Základní atributy pořadu tohoto typu jsou dodržovány dodnes. To znamená věnovat dětem souvislou vysílací plochu, vést s nimi dialog, netvářit se, že všechno víme, ale nabízet jim, co si myslíme, že je dobré. Nepodceňovat je a vědomě jim nelhat. A také je nenutit, aby se dívaly na všechno, ale naopak jim říkat, že dívat se na televizi znamená vybírat si,“ poznamenal Jiří Chalupa.

Asi nejoblíbenějšími postavami pásma jsou Jů a Hele (dále Hary Šoumen, Muf, Pip, Šamšula, Tryskomyši, had Albert, velryba Madla, víla Fláfa), které stvořil výtvarník Stanislav Holý. Hlasem Jů již od počátku je Jiří Lábus, Hele nejdřív mluvil Milan Neděla, kterého o něco později vystří- dal Ota Jirák. Zlobišák Muf promlouval až do letošního roku hlasem Zuzany Skalníkové, nyní po jejím náhlém úmrtí Mufa mluví Lucie Valenová.

Jů a Hele se navzájem oslovují ve třetí osobě, jsou totiž rodu středního. Důvodem pro toto rodové určení do „neutra“ bylo, aby byly postavy blízké jak klukům, tak i holčičkám. Jsou to laskaví přátelé a ochránci všech dětí.

„Postava Jůa mi byla od začátku blízká a jeho i Heleho výtvarné pojetí skvělého Stanislava Holého se mi okamžitě zamlouvalo. Jsem rád, že jsem s ním už taková léta spojen. Jů a Hele jsou správní parťáci, vyrůstaly na nich generace dětí, což mě těší obzvlášť,“ sděluje během natáčecí pauzy Jiří Lábus, který je s pořady pro děti propojen i díky mnoha pohádkám, které natočil.

„Obvykle jsem v nich za příšerné prevíty, a ti se hrají vždy dobře. Nakonec, když se rozhlédnete kolem, tak je jich všude plno a rostou další. Mají dokonce to svoje prevítství čitelné z ksichtů, už ani nemusejí nic říkat,“ podotýká. Sám je odkojen pohádkami z rádia. „To bylo moje. Televizi jsem si pořídil až v dospělém věku, ale dodneška mi vlastně nic moc neříká. Spíš než pořady v ní sleduju jiné věci, které mě zajímají. V tomto smyslu jsem tedy takový pohádkově-televizní absentér. V dětství jsem ale chodil do kina a z první řady sledoval Pyšnou princeznu. Býval jsem tehdy příjemně dojat,“ říká.

Ale zpět ke Studiu Kamarád od roku 1991 se ve stejném čase vysílala různá pásma pro děti, vždy však zachovávající model: pohádky a seriály, české i zahraniční, které jsou prostřídávány vstupy loutek a moderátorů. Nesla názvy Studio Rosa, Jůhele neděle, Žirafa, Pohádková neděle, Edův pohádkový balík a Hřiště 7. Od 1. ledna 2011 až do dnešních dnů je pořad, který našel inspiraci u americké The Muppet Show Jima Hansona, opět Studiem Kamarád.

Design studia se přitom nikdy nezměnil. „Stále vychází z původního výtvarného pojetí výtvarníka Stanislava Holého. I v případě mnoha dalších zmiňovaných písem, která již neměla v názvu Studio Kamarád. Zajímavostí je, že třeba loutku ptáka Čao pro Studio Rosa navrhl Milan Knížák. Ale i po několika málo odbočkách k jinému pojetí a výtvarnu se nakonec vždy vracela původní koncepce, s níž Studio Kamarád baví děti i jejich rodiče a prarodiče až do současnosti,“ uvádějí tvůrci pořadu, který je dnes stejně jako Kouzelná školka pevnou součástí programu ČT: D.


O Kouzelné školce:

od roku 1986 vysílání samostatných pohádek
1987-1990 VMŠ (Vysílání pro mateřské školy), postava klokánka Kapsíka, moderátorky Eva Hrušková a Michaela Losová
1991-1998 Kuřátka, postava Pampalábuska, moderovala Naďa Konvalinová, Štěpánka Haničincová, Dagmar Patrasová s loutkou žížaly Julie
1999 současná Kouzelná školka (první vysílání moderovala Magdalena Reifová)

O Studiu Kamarád:
198O (19. 10,) bylo odvysíláno pásmo s názvem Studio A, které napsal Jirka Chalupa
Jů a Hele se objevili ve stejném roce ještě v dalším pásmu s názvem Děti ahoj!, vysílalo se v 16. 11. 1980 (v obou případech šlo o přímé předchůdce Studia Kamarád)
pod tímto názvem začalo vysílalo 4. 1. 1981
od roku 1991 se ve stejném čase uváděla různá pásma pro děti
od ledna 2011 do dneška je pořad zase Studiem Kamarád
za 38 let se v něm vystřídala řada moderátorů Jan Rosák, Marta Issová, Michal Nesvadba, Magda Reifová, Libuše Havelková, Dagmar Patrasová, Bob Klepl, Arnošt Goldflam či Martin Dejdar, jedním z moderátorů pořadu Ži-ra-fa vysílaného v letech 1999 2000 byl i tehdy začínající Libor Bouček.