Jak jste se vůbec k myšlence na Krejčíka Honzu dostal?

Jsem bubeník a kdo je víc! (smích) Krejčík Honza se zrodil tak, že jsem za bubenickou zkušebnou našel v zaprášené truhle staré šitíčko a v něm velký, červený knoflík. Byl zajisté po dědovi, který se jmenoval Krejčík a zároveň byl nejlepším krejčím široko, daleko. Byl tedy současně krejčíkem s malým i velkým K. Ten knoflík byl tak veliký, že jsem ho pohladil a najednou jsem měl velké, červené boty, žlutý, záplatovaný oblek s velkou kapsou a na ruce jehelníček. A špendlíky, jehly a knoflíky najednou ožily. A i když šít vůbec neumím, tak bavím děti a zpívám písničky dětem, jako Honza, který šije, tedy Krejčík Honza. Jednou, když jsem seděl u doktora v čekárně, tak koukám, a najednou sedím na zemi a okolo mě 5 dětí a hrají si se mnou. Tak si vysvětluji, že to funguje i z jeviště a dokonce i z obrazovky, a to děti poznají. A protože děti nezajímá nějaký Honza Vávra, hledal jsem to, co bych pro ně mohl představovat. Babička byla za svobodna Krejčíková, tak jsem si řekl, že budu šít. No a kolega Tomáš Pilař, se schoval za oponu, a skvěle hraje zavíracího špendlíka, kterého děti milují. Jako oponent Krejčíka Honzy, kterému se všichni smějí, že je zbytečný a nepotřebný, to české děti milují, outsidera, který má navrch a je drzý.

Vy sám jste známý z hudebních kruhů. Promítá se Vaše celoživotní láska k muzice v Krejčíkovi?

Samozřejmě, píšu Krejčíkovi písničky, nahrávám je ve studiu a denně na živo zpívám.

Vaše představení jsou velmi úspěšná a malé děti je doslova hltají. Co je podle Vás hlavním trumfem Krejčíka Honzy?

Těch hlavních trumfů bude víc. Písničky, akce, vtip, pohyb, baví se nejen děti, ale i dospělí. Myslím, že se sešlo několik věcí: s Tomášem se známe 40 let, máme podobný názor na humor, na muziku, děti milují barvy (původně jsem měl být hadrový, odrbaný, hnědošedivý s malým jehelníčkem). I v improvizaci jsme docela pohotoví. A hlavně, ten kluk za hadrem pořád odpovídá a na všechno má připomínky. Je to sranda. Děláme blbiny, které nás baví a ještě nás za to platí. (smích)

Děláte představení pro více věkových kategorií, nebo cílíte jen na ty nejmenší?

Hrajeme pro děti od 3 do 10 let, ale mohou nás vidět i děti starší. To má však podmínku. Musí to být děti, kteří na nás vyrostli, vždyť hrajeme již osmý rok! Ten kdo nás viděl jako dítě, rád se podívá i na novější kousky. Na Dětském dnu v Nymburce pod hradbami budeme hrát nejnovější dětské divadelní představení Kdo si hraje – nezlobí. Musíte se přijít podívat. Tuto neděli 25. května od 10- 17, naše hlavní produkce, nové představení přehrajeme ve 14:00 hodin středoevropského času Záplatovice okres Spoďáry. (smích)

Jak představení vznikají? Píše někdo scénář, nebo je to dílem improvizace?

Napíšeme scénář, vymyslíme pointu, rozehrajeme to, nahrajeme to, poslechneme to, přepíšeme to. Začínáme na 50 minutách a po roce to má hodinu deset. To co nefunguje vypadne a něco se nabalí. No a až si to sedne, tak Tomáš napíše nový scénář, ten skutečný, podle kterého se učíme, když ta stará představení vytahujeme a znovu uvádíme. Každopádně se nejvíc bavíme, když představení vzniká, v tom je něco osvěžujícího.

Ale abych odpověděl na otázku, tak je to kombinace napsaného scénáře a tvůrčí improvizace. Když si to sedne, tak už se to nehne, ale když někdo z davu něco zavolá a je to podstatné, odpovědi se vždy dočká. Nějaká holčička zavolala, že ten notebok je papírový, a tak jsem jí řekl, že Japonci dělají už i papírové tablety. Pokud dostaneme objednávku, abychom zahráli něco na nějaké téma, vzhledem k tomu, kolik máme nahráno, si řekneme jak to bude a hrajeme. Troufnu si říct, že nikdo nepozná, že je to improvizace na dané téma, ale to je praxe, nic víc.

Kde berete témata, podněty pro představení?

Náhodně, koukám na děti, něco se mi přihodí a už to je.

Kdo je autorem scény, kostýmů, hudby a textů?

Scénu dělala Romča Mikulíková, techniku já s našim Martinem, texty Tomáš Pilař, Jiří Žáček a Jana Rychetská, kostýmy Zdenka Hanková a muziku já osobně.

Kde všude už Krejčíka Honzu mohly děti vidět?

200 měst každý rok a něco na víc, takže skoro všude.

Liší se publikum a reakce v různých koutech republiky?

Hodně, ale reakce nejsou směroplatné. Když máte pocit, že je to nebavilo, tak chodí a plácají nás po zádech a když máte pocit, jak to bylo úžasné, tak nikdo nepříjde. Když je hodně dětí, hraje se rychleji, menší děti jinak, větší taky, postižení reagují zase úplně jinak. Máme zkušenost, že na naše představení reagují i autisté. Jinak všeobecně děti reagují výborně, hrají s námi tu hru na Krejčíka Honzu a když něco spletu, tak mě opravují. A Co na nás rodiče a učitelky oceňují je, že vydrží 60 minut v kontaktu a ztrácí se jen někteří, kteří znají jen televizi a počítač a o tom je taky částečně to naše nové představení.

Na co děti nejlépe a nejvíce reagují?

Podporují toho rošťáka Nesmyslíka (zavírací špendlík pozn.red.) proti mně, fandí mu, ragují nejvíc asi na písničky.

Kolik představení máte v repertoiru?

Afrika, Kouzelná slůvka a kdo si hraje – nezlobí. Natočených je celkem 7 divadelních představení na DVD, 5 je v prodeji a mohou si je návštěvníci našich představení zakoupit u nás, nebo u pokladny. Poslední 2 DVD vyjdou na podzim a máme 2 CD s písničkami a trojka CD bude na podzim. Do konce roku budeme mít 3 CD a 7 DVD.

Plánujete nějakou změnu v pojetí Krejčíka Honzy?

Ne. Co funguje neměnit!

Jak se Vám osobně hraje pro malé děti? Co na jevišti prožíváte?

Děti jsou nejlepší publikum. Já prožívám dětství, děti mě dobíjejí a zároveň vysávájí, nebo spíš se moc vydávám. Ale chci, aby to přeletělo jeviště, obrazovku, a to stojí nějaké síly. Pozitivní pocity převládají.

Soubor Divadla Krejčího Honzy je poměrně malý. Kdo konkrétně a co v divadle dělá?

Soubor a tým je stálý. Po tom, co se nám v roce 2010 zabil na motorce Mirek Bajer (hrál špulku Mirku a jehličku Bělu), zůstali jsme s Tomášem Pilařem sami. Prodávají nás Zdenka Vyhnánková a moje mamka Zdeňka Vávrová. Zvuk dělá Martin Vávra, mix taky, video Láďa Novotný, fotí nás Petr Pavlíček a Petr Tichý. Když je potřeba špulka tak zaskakuje Zuzka Kloučková a jehličku hraje Adélka Karbanová. Obě hrají a zpívají skvěle.