Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) je rád, že je ve vládě v době, kdy Kundera přijal zpět české občanství. "Od roku 1979 jsme se k němu chovali, jako by náš spisovatel nebyl. Jsem rád, že jsem členem vlády, za které došlo k tomu, že Milan Kundera přijal nabídku, stát se českým občanem," řekl Zaorálek na tiskové konferenci.

"Připadá mi, že je to dnes možná malý krok pro Milana Kunderu, ale velký krok po nás. Od doby, kdy jsme mu občanství odňali, se stal jedním z nejznámějších a nejslavnějších světových spisovatelů," uvedl ministr kultury. 

Kundera se podle něj svou esejí Tragédie střední Evropy z 80. let zasloužil o to, že se o regionu diskutovalo po celém světě. "Tento čin je něco, co se nikomu podobně v moderní době nepodařilo. Měli bychom si vážit toho, pokud někdo, tak jako on, dokázal středoevropskou kulturu a českou kulturu udělat součástí evropské debaty," řekl.

Československého státního občanství Kunderu zbavil komunistický režim koncem 70. let. Jeden z nejznámějších českých autorů žije od roku 1974 ve Francii, od roku 1981 má občanství francouzské.

Dostal medaili od Václava Havla

Po listopadu 1989 Kundera několikrát navštívil Československo i ČR, v roce 1995 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. Přebírala ji tehdy Kunderova manželka Věra. Nabídku na vrácení českého občanství Kunderovi loni předložil premiér Andrej Babiš na setkání v Paříži.

Brněnský rodák Kundera patří k nejpřekládanějším spisovatelům na světě. Jeho dílo čítá přes 3000 překladů do různých světových jazyků, ačkoliv nevystupuje na veřejnosti ani nepořádá autogramiády.

V češtině Kunderovo dílo vydává nakladatelství Atlantis, dosud vydalo 16 svazků. Čechům jsou tak k dispozici třeba romány Kniha smíchu a zapomnění, Žert, Nesmrtelnost či Nesnesitelná lehkost bytí. Kundera v posledních desetiletích píše ve francouzštině.

Velvyslanec: Věře Kunderové české občanství zůstalo

Manželka spisovatele Milana Kundery, který získal po 40 letech opět české občanství, se sice českého občanství svého času chtěla vzdát, ale nakonec se zjistilo, že ji občanství zůstalo. ČTK to dnes v telefonickém rozhovoru řekl velvyslanec Petr Drulák.

Právě Drulák listinu o nabytí občanství devadesátiletému autorovi předal v jeho pařížském bytě 28. listopadu, jak napsalo dnešní Právo.

"Tam ta situace byla komplikovanější," odpověděl diplomat na dotaz ČTK, zda české občanství dostala i spisovatelova manželka Věra. "Věra Kunderová se chtěla občanství vzdát, nicméně nedošlo k naplnění některých právních úkonů, takže občanství ji zůstalo. Nikdo to ale přesně nevěděl. Z tohoto hlediska jsme ve spolupráci s paní Kunderovou zahájili proceduru, která zjišťovala, jestli je českou občankou - a potvrdilo se, že českou občankou je. Takže paní Kunderová je také českou občankou," vysvětlil.

Velvyslanec doufá, že Kundera přehodnotí svůj postoj k publikační činnosti v češtině. "Vyjádřil jsem naději, že věci, které napsal ve francouzštině, se přeloží, že se objeví v češtině," upřesnil. "Já s ním (Kunderou) o tom mluvím opakovaně. Neříká ne," poznamenal Drulák s tím, že překlad těchto Kunderových děl z francouzštiny do češtiny by v tuto chvíli už musel dělat někdo jiný než autor. "Vím, že v Česku jsou překladatelé, kteří mají jeho důvěru. V tom není nepřekonatelný problém," dodal.

Pozornost médií

Zprávu zaznamenala i zahraniční média. Pozornost věci věnují hlavně ve Francii, kde spisovatel žije a v jejímž jazyce nyní tvoří. "V Česku narozený autor Nesnesitelné lehkosti bytí dostal zpět občanství vlasti, které ztratil před 40 lety," napsala agentura AP a dodala, že předání příslušné listiny bylo výsledkem loňské návštěvy premiéra Andreje Babiše.

Připomněla také, že Kundera uprchl z komunistického Československa a od roku 1975 žije ve Francii, kde vydal svá nejslavnější díla, včetně Knihy smíchu a zapomnění, eseje L'art du Roman (Umění románu) a Nesmrtelnosti. Jeho pozdější práce, psané ve francouzštině, nebyly ani přeloženy do češtiny. "Devadesátiletý autor žije ve virtuálním odloučení, do své domoviny cestuje pouze inkognito a nikdy nehovoří s reportéry," dodala AP.

Kunderovy knihy "proslavily Českou republiku ve světě", cituje mluvčí českého ministerstva zahraničí agentura AFP. Připomněla, že československé úřady zbavily Kunderu občanství poté, co v roce 1979 vydal Knihu smíchu a zapomnění, v níž tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka označil za "prezidenta zapomnění". A v roce 1981 se Kundera stal Francouzem, dodala AFP. Připomněla, že i po pádu komunismu se spisovatel jen vzácně vydával do vlasti.

"V roce 2008 jeden český časopis "exhumoval 'dokument' komunistické policie z roku 1950, naznačující, že během temného období stalinismu prý spisovatel udal svého spoluobčana. Kunderu tato nařčení ranila a označil je za 'čiré lži'," připomněla francouzská tisková agentura.

"Velký český spisovatel Milan Kundera dostal zpět své české občanství," zdůraznil ve vlastním článku francouzský deník Le Figaro, který Kunderu označil za "obra evropské literatury".

"Jde o velmi důležité symbolické gesto, symbolický návrat největšího českého spisovatele do Česka," řekl listu velvyslanec Drulák. "Milan Kundera nesnáší ceremonie a patos, a tak to byla velmi prostá chvíle, ale s velkou svědomitostí a lidskou vřelostí jsem mu vyjádřil omluvu České republiky za útoky, kterých byl léta cílem. Měl dobrou náladu, jen převzal dokument a poděkoval. Je to velmi vřelý muž," vylíčil diplomat předání příslušné listiny.

Podle Druláka s iniciativou obnovení občanství přišel premiér Andrej Babiš, který loni spisovatele navštívil a byl překvapen, že Kundera své občanství stále nemá zpět. Podle Druláka mezi okruhem Václava Havla a Kundery panovalo napětí, stoupající v době, kdy byl Kundera blízko Nobelovy ceny za literaturu, kterou nakonec nezískal. Roztržka mezi oběma muži přetrvávala dokonce i po sametové revoluci, což zatlačovalo do pozadí obnovení občanství. "Ale neuvěřitelné opomenutí bylo napraveno," dodal list s tím, že Kundera, který je nemocný, oslavil letos 1. dubna své 90. narozeniny.

List Le Monde na svém webu zveřejnil listinu o nabytí českého občanství, na které jsou podpisy příslušné matrikářky a Milana Kundery, "jednoho z nejslavnějších spisovatelů světa, jehož 17 knih bylo přeloženo do 44 jazyků".

List také připomněl, že o československé občanství nyní devadesátiletý spisovatel přišel poté, co v roce 1979 časopis Le Nouvel Observateur zveřejnil výňatky z Knihy smíchu a zapomnění, a po rozhovoru právě pro Le Monde. V červenci 1981, hned po zvolení Françoise Mitterranda prezidentem, ministr kultury Jack Lang udělal z Kundery naturalizovaného Francouze.

"Po sametové revoluci v roce 1989 mnoho Čechů, kteří přišli o své občanství v důsledku potlačení Pražského jara v roce 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy, je mohlo získat zpět. Ale to nebyl případ Milana Kundery, který se domníval, že by neměl vyplňovat formuláře pro získání občanství, kterého byl zbaven. Podle velvyslance si také myslel, že 'mu nejsou nakloněny nové elity okolo československého prezidenta Václava Havla'," napsal Le Monde.

Připomněl, jakou roli pro obnovení českého občanství sehrálo loňské setkání s premiérem Babišem, a dodal, že autor Žertu a Nesnesitelné lehkosti bytí má od nynějška dvojí občanství. A jeho žena Věra se dozvěděla, že nebyla v roce 1979 zbavena občanství, o čemž nyní dostala úřední osvědčení.