Kam kniha čtenáře zavádí a o čem vlastně je?
Zavádí je do Plzně 19. a počátku 20. století. Devatenácté století je pro Plzeň obdobím převratných změn. Z malého provinčního města, které v roce 1835 mělo 8600 obyvatel, se vlivem průmyslové revoluce stává jedno z největších měst Čech a Moravy. Vznikají desítky nových továren a začíná doba slavných plzeňských firem a podnikatelů. Na konci 19. století již v Plzni žilo 80 tisíc obyvatel. Kniha je o dvou desítkách nejvýznamnějších firem a podnikatelích; řada dalších se bohužel nevešla.

Jak jsou firmy a podnikatelé zachyceni?
Snažil jsem se, aby každá kapitola přiblížila čtenáři určitý životní příběh. Nebo událost, která významně zasáhla do historie firmy.

Co to konkrétně znamená?
Znamená to různá osudová rozhodnutí, která byla příčinou vzestupu firmy nebo podnikatelské spolupráce, ovlivňující život celého města. Někdy pracovní vztahy přerostly v upřímná přátelství. Někdy znamenaly obrovský úspěch a posunuly společnost k lepší budoucnosti. Přišly ale také kruté pády končící smrtí.

Dá se vysledovat, jaká byla pozice protagonistů knihyv tehdejší plzeňské společnosti?
Většina z uvedených pánů podnikatelů byla velice úzce propojena s tehdejším městským veřejným a kulturním životem. Majitelé firem působili ve spolcích jako Hlahol, Měšťanská beseda, Řemeslnická beseda a další. Nechybělo ani sportovní vyžití. Tehdy začalo sokolské hnutí, a tak se usilovně cvičilo, pořádaly se tematicky zaměřené vycházky do přírody, zpestřované hudební produkcí nebo ukázkami střelby plzeňských ostrostřelců. Svoje zkušenosti dávali majitelé firem ve prospěch Plzně tím, že se podíleli i na řízení města v městské radě, zasedali v Obchodní komoře a různých správních radách. Bez jejich finanční pomoci by mnoho spolků ani nevzniklo. Byli zkrátka hybnou silou plzeňského života.

Co vás při shromažďování podkladů pro knihu nejvíce překvapilo?
Jejich silné sociální cítění. Ve firmách pracovaly desítky i stovky zaměstnanců a majitelé firem se v drtivé většině řídili heslem „Starej se o své lidi a oni ti tvoji péči oplatí kvalitní a poctivou prací.“ A fungovalo to.

Zaslouženou pozornost vyvolala kniha Slavné plzeňské firmy a podnikatelé, která se nedávno objevila na pultech.

Opravdu?
Ano, páni továrníci se postarali o zabezpečení svých zaměstnanců, když se při práci zranili nebo byli nemocní. Zaměstnanci si platili určité pojištění pro horší časy. Majitel firmy často finančně vypomohl svým zaměstnancům při takových událostech, jako byly svatby, narozeniny či narození dítěte. Nejlepší zaměstnanci dostávali zvláštní finanční prémie a byli vzorem pro ostatní. Na druhé straně se netrpělo žádné flákání a nekvalitní práce. To vše dohromady bylo základem úspěchu plzeňských firem nejen na domácím trhu.

Měly firmy, o kterých píšete, skutečně světovou úroveň?
Ano, měly, a my bychom na ně měli být i dnes velice hrdí. Proslavily Plzeň daleko ve světě, a to nejen pivem a kanony.

Co tehdy otevíralo firmám dveře do světa?
Vedle kvalitní práce bylo takovým zlatým klíčem k úspěchu jmenování c. k. dvorním dodavatelem, které vydával sám císař František Josef I. Dále různé medaile ze světových výstav a takovou třešničkou na dortu pak osobní vyznamenání nějakým omračujícím exotickým řádem. Plzeň byla doslova ve varu, když Václav Brožík obdržel za skvělé kočáry „Císařský perský řád slunce a lva“ od perského šáha a stal se císařským perským dodavatelem. To byla sláva!

Byli plzeňští podnikatelé schopni mezi sebou spolupracovat?
Ano, a překvapivě často. Ješitnost i řevnivost šly stranou, a tak spolupracoval například vynálezce František Křižík s továrníkem Ludvíkem Piettem, majitelem plzeňské papírny, a výsledkem byla proslulá plzeňská oblouková lampa, co změnila a rozsvítila celý svět. Martin Stelzer postavil pro bratry Belanie novou slévárnu šedé oceli, strojírenské dílny, kotlárnu a nakonec i slévárnu železa. Václav Brožík a František Křižík společně zkompletovali elektrické tramvaje, které se okamžitě staly velkou plzeňskou atrakcí. To se psal rok 1898.

Co nám vlastně z té velké slávy našich plzeňských firem zbylo?
Kromě zažloutlých fotografií a novinových zpráv či archivních dokumentů také docela dost hmatatelných pozůstatků. Domů, továrních areálů, mostů, pivovarů a také trochu výrobků v muzeích. Součástí knihy je podrobná mapa Plzně s označenými body, kde je možné i dnes objevit kouzlo a připomínku firem, o kterých vyprávím.

Kam se čtenář může vydat?
Procházel jsem s přáteli všechny uvedené body na poznávací trase a ta nás zavádí k pivovarům, starým areálům továren, ke krásným domům i veřejným nebo církevním stavbám, můžeme přejít jedinečné plzeňské mosty i zastavit u „skleněného salonu“ fotoateliéru či vyšplhat do věže bartolomějského chrámu a obdivovat jeden z posledních zvonů firmy Perner. Zahledět se k nebi a objevit v ulicích nádherné alegorické plastiky od pana Rudolfa, co také kapotoval první československé letadlo. Věřte mi, že každý, kdo se na takové toulání vypraví, bude mile překvapen.