Nadšení čtenáři, kteří přišli s keplerovskými tituly pro autogram, tvořili dlouhou frontu, jež nemizela. „Kepleři“ měli pro každého úsměv či krátké slovo. „Komu věnovat? Dceři? Tak ji pozdravujte,“ zdvořile konverzoval pár, jenž k nám přijel v rámci středoevropského turné.

Odhalení

Co pro ně znamená úspěch? „Moc o tom nepřemýšlím,“ říká Alexandra, jež původně vystudovala herectví. „Znamená to psát dobře knihy, bavit čtenáře a pečovat o značku Lars Kepler,“ dodává na adresu slavného pseudonymu, který vznikl spojením příjmení Stiega Larssona (jemuž tak dvojice vzdává hold) a matematika a astrologa Johannese Keplera.

Radka Denemarková
V Magnesii Liteře bodovaly ženy. Knihou roku jsou Hodiny z olova

„Úspěch je přijet do Prahy a zjistit, kolik tu máme čtenářů. Bylo ohromující, kolik jich přišlo,“ usmívá se Alexander.

Původně psali manželé v anonymitě, nikdo netušil, kdo je Lars Kepler, natož že jde o manželskou dvojici. Odhalení ale přišlo záhy po vydání knihy Hypnotizér. „Trochu jsme se báli, že brutalita v románu vystraší naše přátele, později děti,“ přiznává Alexander.

„A také, jestli vůbec budeme schopni psát dál. Ale všichni to přijali, u dětí jsme byli časem za hvězdy a nám se ulevilo. Ukázalo se, že tvůrčí zaujetí nemizí.“ Díky značce Kepler také snadněji komunikují s odborníky kriminalisty, forenzními psychology, soudci či patology. Což je nedílná součást jejich příprav.

Život ve strachu

A jak to mají mistři tísnivé nálady a krutých vražd se strachem? Bojí se někdy ve světě vlastních příběhů? „Strašně!“ přikyvuje Alexandra. „Přepadají mě noční můry u každé naší knihy. Často mě ochromí strach ze tmy a musím na chvíli z pokoje. Ale i tenhle adrenalin k psaní patří, jinak by příběh nebyl uvěřitelný.“

Milan Kundera
Devadesátiny Milana Kundery, kritika socialistického kýče

Nejhorší to prý bylo u debutu, Hypnotizéra. „Využívali jsme jako modelový prostor náš vlastní byt,“ říká. „A pak jsme neměli klid. Před spaním jsem nahlížela do všech skříní a za každé dveře, pořád jsem slyšela divné zvuky.“ „Ustavičně roztahovala a zatahovala závěsy, jestli nás někdo nesleduje, a to i přes den, kdy děti byly ve škole. Byli jsme jako šílenci,“ směje se její muž pro změnu při vzpomínce na psaní Stalkera.

A strach z toho, že by přišli o inspiraci? „Ano. Po každé dopsané knize,“ přiznává Alexandra. „Uzavřeme příběh a nastoupí prázdnota. A přesvědčení, že jsme do knihy dali všechno a nic nového už nás nenapadne… Ale uběhne pár dnů a vy si řeknete podívejme, tohle je zajímavý motiv. O tom by se krásně psalo. A jsme v tom nanovo.“

Krimi v Praze

I Prahu si prý dokážou představit jako kulisu k románu. „Velmi inspirativní město! Velké zahrady, točivé uličky, tajemná historie, přitom dynamické město v srdci Evropy, ano, to by fungovalo,“ podotýká Alexander.

Václav Kopta u klavíru.
Hudebník a herec Václav Kopta: Návrat do minulosti se ne vždy vydaří

Nápady a zápletky hledají různě. „Když jsme začínali, sbírali jsme všechny podnětné články a případy z novin a vytvářeli si soukromý archiv,“ vysvětluje Alexander. „Ale nedávno nám došlo, že jsme ho už léta neotevřeli. Tak jsme s tím přestali.

“ Více se prý osvědčuje poslouchat, o čem se mluví mezi lidmi nebo co se děje v reálném životě. Sepíší si základní zápletku, navzájem si ji předávají a doplňují další prvky, hledají správný jazyk.

Hádky neznáme

Společný život i práce je nestresují. „Občas máme odlišný názor na vývoj zápletky, ale většinou proto, že se proměnila původní figura. Ale nehádáme se, jsme schopni vést konstruktivní debatu, naslouchat druhému a zvažovat, kdo z nás se víc trefil do charakteru příběhu a co bude fungovat,“ tvrdí manželé.

Spisovatelka Dana Emingerová
Dana Emingerová: Chcete-li dobře psát, musíte jít odvážně s kůží na trh

Hypnotizér byl i zfilmován, natočil jej Lasse Hallström. Autoři ale krčí rozpačitě rameny. „Nebyli jsme z filmu nijak odvázaní. Hrubý scénář jsme viděli, ale na plátně na nás působil příběh strašně povrchně,“ říká Alexandra. Větší naději vkládají do hollywoodské adaptace své novinky Lazar, která se nyní chystá. Se scenáristou o něm vedli dlouhé diskuse, věří, že projekt dopadne lépe.

Mít světlo na konci

Severská detektivka a krimi se drží už léta na špici čtenářských žebříčků. Čím si to vysvětlují?„Není to jen severská literatura. Žánru se daří napříč světem. U Britů, Francouzů, Rusů, Španělů. A co je na něm dráždivé? Extrémní příběhy, rozkoš ze strachu, pokušení nořit se do temnoty a vědět, že na konci bude zase světlo. Většinou,“ usmívají se tvůrci.

„V běžném životě nedostanete odpovědi na otázky, co vás trápí. Dostáváte se do složitých situací, a nikdo vám neřekne, co dělat. Krimi má jasnou strukturu, přináší řešení. Možná i to u ní lidé hledají.“

Vila bratří Čapků na pražských Vinohradech
Čtete rajčatům Shakespeara? Odvděčí se vám rychlejším růstem