„Ale zato budeme slavit dvakrát. Poprvé v sobotu, se synovou přítelkyní a jejími rodiči. Mám vánoční zvyky rád, takže se na oba večery těším," dodal. S rodinou už zažil sváteční den na různých místech.

„Vždy jsme se snažili dodržet tradice. S manželkou Lenkou jsme si přinesli z domovů podobné zvyky. Lišíme se jen při obědě. U nás doma v Chocni býval houbový kuba, Rtyňští mají v tradici chlupačky s houbami. Ale je to dost podobné, tak jsem se přizpůsobil," svěřoval se mi v domě, kde s rodinou žije.

Nesmí chybět kapr a bramborový salát

U štědrovečerní večeře nesmí chybět rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Šimánkovi krájí jablíčka a louskají ořechy, aby věděli, co je čeká. Když Leoš Šimánek otevřel svou knížku Na kanadském severu aneb Zpátky do divočiny, poznamenal: „To jsme slavili Vánoce daleko od civilizace, ve srubu na našem jezeře. Místo kapra byl lipan ulovený v potoce.

A Lenka tam tenkrát vyvářela cíchy venku v sudu nad ohništěm, abychom spali ve voňavých peřinách. Ozdoby na stromek jsme si vyřezali lupénkovou pilkou," zavzpomínal. Jeho šest let stará araukárie, kterou dostal, když se přistěhovali, letos v domě prvně ozdobena nebude. „Je tak vysoká, že bych si na ni musel vzít štafle. Tak máme smrk ze zahrady. Jen ty ozdoby jsem musel skousnout, mám radši přírodní," dodal na závěr cestovatel Šimánek.