„Dvouletí 1918 až 1919 představuje velmi důležité období v dějinách města. Vznikla Československá republika, pro Čechy a Slováky národní stát budovaný na širokých demokratických principech. Jeho součástí však německé obyvatelstvo Liberce nechtělo být,“ osvětlila význam tohoto období Melanová. Uvítalo proto vyhlášení provincie Deutschböhmen v pohraničních oblastech Čech.

Podobně jako v celých českých zemích také v pohraničí trpělo obyvatelstvo katastrofálním nedostatkem potravin i paliva. Tento nedostatek byl v průmyslovém městě bez zemědělského zázemí naléhavější než jinde. „Vznik provincie vyvolal přerušení dopravních tras po stávajících železnicích, což zásobování ještě zhoršilo. V Liberci podobně jako jinde došlo i k rabování objektů se zásobami. Sociální neklid sílil s návratem vojáků z front, které bylo třeba nakrmit a zároveň uklidnit,“ popsala tehdejší dění historička.

Provincie neměla dlouhé trvání, už v prosinci 1918 ji obsadilo československé vojsko. „Do Liberce, který byl od 29. října sídlem vlády Deutschböhmen, byli z Prahy kromě vojáků vysláni také zkušení úředníci, kteří převzali správu města a všech státních orgánů. I tehdejší vedení města vyzývalo obyvatelstvo ke klidu. Chtělo zabránit krveprolití a předpokládalo, že požadavek na vytvoření provincie jako součásti Rakouska podpoří poválečná mezinárodní konference,“ sdělila autorka knihy.

Všeobecné volební právo

Jedna z kapitol se věnuje i obecním volbám roku 1919. Na rozdíl od voleb v Rakousku-Uhersku získali volební právo obyvatelé všech vrstev bez ohledu na majetek a postavení i národnost, včetně žen. „Do městského zastupitelstva se tak poprvé dostala silná skupina německé sociální demokracie, zástupci české menšiny a první tři ženy. Nejsilnější zůstal však blok německých stran vedených dlouholetým starostou Franzem Bayerem, členem německých nacionálů, který opět stanul v čele města. V tom se Liberec odlišoval od řady německy osídlených měst, v nichž se nejsilnějším proudem stali sociální demokraté,“ řekla historička.

A jaké období patří mezi její nejoblíbenější? „Dlouho jsem se věnovala především dějinám 19. století, kdy došlo k zásadní proměně společnosti v českých zemích. Téma obrovských proměn po první světové válce mě ale také zajímá,“ odpověděla Miloslava Melanová.