Ač se narodil v Hořovicích ve středních Čechách, velkou část života prožil v Kochánově u Světlé nad Sázavou, kde v létě roku 1958 zemřel.

„Během svého dlouhého života Panuška několikrát radikálně změnil námětovou stránku svých děl. Již na Akademii začal tvořit vodníky, umrlce, duchy, čarodějnice a další strašidelné bytosti a výjevy. Tato část jeho tvorby byla oceněna na výstavě dekadence v pražském Obecním domě na přelomu let 2006 a 2007 a o dva roky později v Bruselu," píše Markéta Odehnalová, autorka stati o Mistrově životě a díle.

Jaroslav Panuška se narodil 3. března 1872. Jeho otec František byl geometrem. Když bylo Jaroslavovi osm let, pustil se do prvního akvarelu a v deseti letech tajně odjel malovat na Karl-štejn. Po absolvování obecné školy studoval Panuška na nižším gymnáziu v Praze na Smíchově, kam se přestěhovali z Hořovic. V roce 1889 byl přijat na Malířskou akademii v Praze, kde roku 1896 studium ukončil. Po absolvování akademie maloval na mnoha místech v Čechách, několikrát navštívil i Balkán. Věnoval se i knižní ilustraci s fantaskními, strašidelnými a pohádkovými motivy, zajímaly ho hrady a výjevy z pravěku. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Jednoty výtvarných umělců. V okolí Lipnice nad Sázavou maloval již v roce 1908 a tam také roku 1921 přivedl spisovatele Jaroslava Haška. K jeho přátelům patřil i spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj. Roku 1923 zakoupil Panuška pozemek v Kochánově u Světlé nad Sázavou a začal na něm stavět jednopatrový srub s ateliérem. V roce 1926 vystavuje v Rubešově galerii v Praze svůj monumentální obraz Vítězství husitů nad křižáky na Běhání. V tomtéž roce se v Kochánově usadil s rodinou natrvalo a maloval především hrad Lipnici, vrch Melechov a motivy z okolí. Nejraději prý ztvárňoval prastarý dub rostoucí přímo před jeho srubem, který dnes nese jeho jméno.

Roku 1955 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zemřel 1. srpna 1958 v Kochánově u Světlé nad Sázavou.