„Chtěl jsem svým dílem přispět k završení vzpomínkového roku a tak jsem sám výstavu nabídl. Před deseti dny mi skončila výstava v Senátu České republiky, takže obrazy byly při sobě. Ještě jsem pak k nim několik přidal a přivezl do Mikulčic," popsal svůj příspěvek Pavel Vavrys. Ten pomohl také s knihou Fanoš Mikulecký, Lidový hudební skladatel na Podluží, k níž vytvořil obálku. „Myslím, že podařila," pousmál se Vavrys. Také on dosáhl nedávno významného jubilea, a to pětašedesáti let.

Český sen

Tématem jeho výstavy byl Český sen. „Obsah tématiky je vážnější a vztahuje se ke vzniku naší republiky. Jsou tady náměty legionářské, sokolské, mapující první světovou válku, což je smutné období, v němž padl i můj dědeček. Nejsmutnější je, že se ani neví kdy a kde," posteskl si mikulčický malíř.

Další díla se věnují druhé světové válce, vpádu sovětských vojsk či listopadovým demonstracím z roku 1989. Celý vývoj Československa vystihl i ve svém kruhovém obrazu. „Začíná i končí ve středu a mohou se v něm číst celé naše dějiny," vysvětloval Vavrys.

Masaryk, Gorbačov, Reagan

Ten si nejvíce váží prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Na obraze nechybí ale ani významní zahraniční politikové osmdesátých let – sovětský inovátor Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan. „Nebýt jich, tak by asi těžko někdo dokázal to, co se tady stalo kolem roku 1989. Ti změny spustili a právě těm můžeme nejvíc děkovat," domnívá se akademický malíř.

Toho ale dříve mrzelo rozdělení republiky. „Postupem doby si myslím, že je to správné. Slováci jsou naši bratři a mám je rád. Na Slovensku mám spoustu přátel, ale Slováci vždycky usilovali o samostatnost, což se jim nakonec podařilo. Teď je potřeba budovat pěkné vztahy," řekl mikulčický umělec téměř dvacet let po rozdělení.

Obraz musí mít příběh

Pavel Vavrys má v současnosti rozpracovaných hned desítky obrazů. „Vracím se k nim podle toho, jak se mi chce. Pracuji v cyklech. Chci, aby můj obraz měl nějaký příběh a aby v jeho fragmentech mohl člověk nalézat to, v čem žijeme a v čem ještě budeme dlouho žít," říká pětašedesátile­tý autor.

Ten ale nemaluje jen pro minulost, ale i pro budoucnost. „Musím se ke skutečnosti stavět jako současník. Ale nás tíží ohlédnutí do minulosti, protože jako Češi jsme chroničtí zapomínači. Kdybychom tolik nezapomínali, tak bychom mohli dobře předvídat budoucnost, protože všechno se opakuje a jako lidi jsme pořád stejní. Nesmíme se nechat vtáhnout do kola byznysu, vymýt si mozky, abychom byli lehce ovladatelní. Nabádám lidi, aby byli skutečně bystří, zajímali se o budoucnost a pracovali na sobě," dodal Vavrys.

Kdo je… Pavel Vavrys

Pavel Vavrys se narodil v roce 1947 v Mikulčicích a v letech 1967 až 1973 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Karla Součka. Své díla trvale vystavuje v rodinné galerii v Praze. Je milovníkem kvalitního bílého vína z Pálavy a do rodných Mikulčic se vrací po čtrnácti dnech.