Díla tohoto jedinečného ústeckého tvůrce a jednu z nejzajímavějších postav výtvarného umění, malíře stylu art brut (česky jako umění v surovém stavu), představuje do 16. února Fokus Kafe. A Muzeum města Ústí nad Labem mu na letošní léto chystá velkou výstavu.

KLIENTEM FOKUSU

V Ústí Zdeňka Koška (*1946 †2015) pravidelně připomíná sdružení Fokus, jehož klientem sám byl. Malíř trpěl duševní nemocí. Kvůli ní odešel v roce 1989 do invalidního důchodu. Umění se ovšem věnoval dlouho před jejím propuknutím. Od roku 1989 začal vytvářet své jedinečné „obrazce".

DÍLA PRODÁVAL NERAD

Fokus Labe o Zdeňkovi natočil film, občas mu dělá výstavu. Na tu aktuální „Malíř života Zdeněk Košek" zve do Fokus Kafe, vedle Hraničáře, do 16. února. Po vernisáží, která kavárnu zaplnila, měl přednášku „Planetární mozek Zdeňka Koška" Jaromír Typlt, básník, spisovatel a editor publikací o výtvarném umění. „Pro mě bylo setkání se Zdeňkem Koškem jedno z nejdůležitějších životních setkání," přiznává Jaromír Typlt.To on světu pomohl Koška objevit, když v katalogu „Jak se dělá počasí" představil autora v celé šíři jeho talentu. Kniha vyvolala o malíře Koška a jeho unikátní díla na „čtverečkovaném papíře" světový zájem. Malíř mohl být bohatý, ale obrazy prodával nerad, s každým se těžko loučil.

FASCINACE MRAKY

Koška fascinovaly mraky a bouřky i malíř Vincent van Gogh. Miloval přírodu, ptáky, poslouchal zvuky okolí. Častým tématem jeho tvorby byly i paneláky. Důležité pro něj bylo i Ústí, industriální a šedivé, jak sám říkal, začouzené. „Začouzené Ústí by si zasloužilo pozornost světa," tvrdil Zdeněk Košek.

„Ta věta se mi okamžitě vybaví, působí na mě jako zaklínadlo. Našel jsem ji v zápiscích Zdeňka Koška," ohlíží se Jaromír Typlt.Tvorba Zdeňka KoškaZdroj: archiv sdružení Fokus Ústí

„Ústí nad Labem pro něj bylo hlavně jeden byt v sedmém patře paneláku na sídlišti Skřivánek. Zde byla tajemná Koškova „kuchyň počasí". Popřípadě Hydrometeorologický ústav na Kočkově, který znám jen z Koškových obrazů a fantazií," napsal Typlt, který v roce 2001 Zdeňku Koškovi pomáhal vydat katalog kreseb a zápisků „Jak se dělá počasí".

ARTTERAPIE

Jak vzpomínal, od té doby nosil v hlavě, že v Ústí nad Labem působí velmi zajímavý malíř, se kterým se chce seznámit. K tomu došlo po jeho přestěhování do Liberce.

Pod záštitou libereckého Fokusu tam Typlt uspořádal artterapeutickou dílnu, na kterou zvali účastníky z různých koutů země. „Přes ústecký Fokus jsem pozval i Zdeňka a nabídl mu, aby za námi přijel do ještě nezrekonstruovaného kláštera v Hejnicích. Dodnes považuji doslova za zázrak, že přijel. Ve svých denících píše, že jsem mu volal třikrát, než jsem ho přemluvil."

VELKÝ OBRAZ A TAŠKY

„V hejnickém klášteře byl tři dny a namaloval obrovský obraz.

Asi za rok poté jsem Zdeňka Koška pozval na besedu do Liberce.

Kamkoliv se hnul, pořád měl u sebe dvě narvaný tašky. Když jsem se ptal, co v nich je, řekl: „Víš, já se bojím, že vyhořím, a nechci o tohle přijít. To je můj poklad, který vozím pořád s sebou. To jsou ty mé obrazce." A potom jich pár vyndal. „Se mnou to zamávalo. V těch jeho obrazech bylo doslova on-line zobrazeno, jak funguje lidský mozek v psychotickém rozjitření. Bylo to tam zaznamenáno takovým úžasným způsobem, jak jsme to nikdy předtím neviděli. Okamžitě mi bylo jasné, že je to unikátní. A hned jsem začal přemýšlet, jak Zdeňka s jeho obrazci dostat do světa," říká Typlt.