Nové prostory budou spolu se stávajícími výstavními sály, kavárnou, ateliéry a v blízké budoucnosti též čítárnou vytvářet nové centrum kulturních aktivit galerie, uvedla kurátorka výstavy Jirka Hlaváčková.

Autorčinu identitu podle ní vymezuje střet dvou etnicky a kulturně odlišných světů: místní živé reality a trochu tajemného a časově neurčeného místa kdesi na Blízkém východě. Místa, odkud pochází její otec a s jehož kulturním odkazem autorka pracuje i ve svých starších projektech. Tentokrát se obrací k archetypům inspirovaným stěžejním textem Blízkého východu, babylonským Eposem o Gilgamešovi.

Hlína v tvorbě umělkyně zastupuje zemský element 

Základním tvůrčím prostředkem je pro Dayef hlína, klasický sochařský materiál, který ale autorka používá velmi neklasicky. Hlínou maluje, vyrývá do ní nápisy, přikrývá se s ní a deformuje ji vlastním tělem, odlévá hlínou díry, používá ji jako objekt svých video-performancí a zvukových instalací.

Hlína v tvorbě Barbory Dayef zastupuje zemský element, je symbolem ženského živlu, ale také odkazem na místo narození, rodnou zem, původ. Reprezentuje ale také oblast někdejší Mezopotámie, neboť je pro ni typickým stavebním, sochařským i keramickým materiálem, všudypřítomnou substancí dříve úrodných oblastí.

Studie proveditelnosti byla zpracována v roce 2015

Colloredo-Mansfeldský palác z poloviny 18. století patří městu, které ho dlouhodobě plánuje opravit, kompletní rekonstrukce by podle dřívějších odhadů města mohla přijít na půl miliardy korun. Koncem roku 2014 pražští radní schválili záměr rekonstrukce a nového využití paláce pro galerii. Rada též uložila ředitelce galerie zadat zpracování studie proveditelnosti.

„Studie proveditelnosti byla zpracována a odevzdána v roce 2015. Byly rovněž provedeny stavebně-historické a restaurátorské průzkumy a digitální zaměření budovy, které budou sloužit k projektování," řekla v úterý ředitelka městské galerie Magdalena Juříková.

Praha chystá opravu Clam-Gallasova paláce už řadu let 

Podle města by měl palác nově sloužit především jako památka, chce v něm pořádat koncerty, projekce, performance nebo divadelní a taneční představení. Přesnou náplň domu ale určí až studie; stát má zase ve své kulturní politice na léta 2015 až 2020 úvahu o zřízení Mozartova muzea, neboť v paláci vystupoval a muzeum slavného skladatele v Praze není.

Řadu let chystá Praha opravu i další barokní památky, Clam-Gallasova paláce u Mariánského náměstí. Měla by podle dřívějších plánů stát 400 milionů korun, spíše než peníze je ale problém najít pro objekt využití.

Čtěte také: Jiří Fajt: Populisti ničí tradiční evropské hodnoty