Finalistka České Miss Michaela Nedomová: Věděla jsem, že mě čeká jízda

Sympatická dívka, jejíž devizou do soutěže i do života není jen přirozená krása a milý úsměv. Když s ní mluvíte, po pár větách máte jasno. Stejně jako ona sama. Ví, co chce, co ji baví. A jde svou cestou. Pozitivně a cílevědomě…

Výstavy připomínají jubilejní výročí vyrobení Präsidenta, skvostu Tatry

Na úvod banální otázka: Kdo vás do České Miss přihlásil?
Do soutěže jsem se přihlásila sama.

Co na to vaše rodina? Zavládlo nadšení, nebo obavy?
Má rodina věděla, že se jednou do soutěže Česká Miss přihlásím, a jelikož nejsem v soutěžích nováček, tak i věděli, do čeho jdou. Vždycky mě podporují a fandí mi. Jsem hodně emotivní člověk, který všechno prožívá a oni to vždy prožívají se mnou. Celá má rodina mi pomáhá ve všech ohledech a hlavně, díky nim jsem právě tam, kde jsem.

Ale vám módní mola nejsou vzdálená…
To máte pravdu. V této branži se pohybuji od svých třinácti let. V roce 2011 jsem okusila první soutěž krásy, Dívka roku, a podařilo se mi probojovat až do celostátního finále, které se konalo v Jičíně. Tehdy jsem získala 2. místo a titul Dívka Internetu. Modeling beru jako svůj koníček a baví mě to. Zúčastnila jsem se i dalších dvou soutěží a hodně fotím. Přehlídková mola přenechávám spíše vyšším slečnám, ale občas se také projdu.

Účastí v České Miss si plníte své sny… Jaké v tomto ohledu to jsou?
Ačkoliv to zní jako klišé, soutěž Česká Miss byl vždycky můj sen a já jsem člověk, který si sny plní. Celou svou modelingovou dráhu jsem směřovala právě k titulu Česká Miss. Jsem ráda, že se můžu letos této soutěže účastnit a uvidíme, jaký to přinese výsledek, a jestli se probojuji do finálové desítky.

Máte za sebou již dost složitou přípravu. Prozraďte, co bylo pro vás nejobtížnější?
Nedávno jsem se vrátila z týdenního soustředění ve Vysokých Tatrách, kde jsme byly ubytované v novém Hotelu Lomnica. S holkami jsme absolvovaly nabitý program. Každé ráno nás čekala rozcvička venku. Fotily jsme na Skalnatém plese v plavkách v zimních podmínkách, měly jsme mediální workshop, sezení s výživovými poradkyněmi, workshop se Simonou Krainovou a jejím týmem. Dokonce jsem se s Čechymen učily sebeobranu, a také jsme dostaly tipy, jak být úspěšné na svých sociálních sítích. Jedno celé dopoledne jsme trávily v Tatralandii, kde jsme si také odpočinuly.

Zkrátka jsme si zažily jedno velké dobrodružství. Celý týden byl opravdu náročný, ale nejobtížnější pro mě bylo vypořádat se s nemocí. Skoro celý týden jsem byla nadopovaná prášky, jelikož jsem už na soustředění jela mírně nachlazená.

Podnebí a málo spánku tomu moc nepřidalo, nicméně jsem to zvládla a doléčila jsem se po soustředění. Přesně za týden odjíždím na další soustředění, tentokráte nás čeká třídenní kurz přežití pod dohledem odborníků. Tak jsem zvědavá, co je na nás přichystáno tentokrát. S sebou musím mít velký batoh, spacák, karimatku, láhev s vodou, pohorky a teplé oblečení. Bude to zase jiné dobrodružství a doufám, že se vrátím kurs přežití přežiju. Co se týká mé osobní přípravy, tak se snažím omezit sladkosti a dodržovat zdravý životní styl. Nicméně, jsem milovník jídla, a občas zhřeším. Chodím pravidelně s trenérkou do fitness centra a pracujeme na problémových partiích.

Chantal Poullain: Šansonem se vyjadřuji sama za sebe

Kdybyste se měla ohlédnout, co pro vás bylo zatím nejhůře zvladatelné a co jste zdolala s přehledem?
Vůbec jsem se nebála jakéhokoliv focení, protože mě to opravdu baví, a hlavně v tom mám už nějaké zkušenosti. Nejtěžší pro mě byl asi moment, kdy nás čekalo první vyřazování a do ohrožení se dostalo šest dívek, z toho jednu zvolily samotné soutěžící. Měly jsme na papírek napsat jméno dívky, která by měla soutěž opustit. Dohodly jsme se, že napíšeme každá sama sebe. Bohužel některé dívky domluvu nedodržely, a tak nakonec opravdu jedna z nás se kvůli tomu dostala do ohrožené šestky.

Volná disciplína. Pro diváka zajímavá část finálového večera. Pokud by byla letos na programu, co byste zvolila?
O tom jsem ještě neuvažovala, jelikož v posledních ročnících volné disciplíny zařazeny nebyly. Osm let jsem tančila, nicméně, bych tanec jako volnou disciplínu nezvolila, protože to dělá většina dívek. Ráda bych se odlišila a byla originální, a tak i lépe zapamatovatelná. Na semifinále jsem měla vtipný monolog, takže bych možná zvolila něco takového.

Zažila jste už nějaké „holčičí" naschvály? Zubní pasta v lodičkách apod.?
Tohle se naštěstí ještě neděje. (smích)

OBRAZEM: Velký pátek patřil v Kolíně fanouškům Tomáše Kluse

Mezi dívkami jistě panuje rivalita a bezesporu celou přípravu také stres. Jak se s ním umíte vypořádat?
Máte pravdu. Musím se přiznat, že jsem to nečekala. Myslela jsem, že rivalita přijde později. Možná je to i tím, že nás je šestnáct a šest dívek soutěž opustí. Takže boj o korunku začal. Stresu se snažím nepodléhat, ale bohužel, někdy jsou situace, kdy se tomu nevyhnete. Určitě nebudu lhát, stres k téhle soutěži zkrátka patří. Zvlášť, když nevíte, jestli vypadnete, nebo se probojujete až do finálové desítky.

Máte přítele, jak dlouho jste spolu? Jak celé to vaše dobrodružství snáší?
S přítelem jsme spolu už tři roky. Musím říct, že zatím to nese všechno dobře a fandí mi. Šli jsme do toho společně, takže věděl, co ho čeká. A jak sám říká: „Když už jsme do toho šli, tak na maximum." Je pro mě velkou oporou.

Co od soutěže Česká Miss očekáváte a co by vám případně účast ve finále měla přinést?
Mé očekávání se pomalu plní. Věděla jsem, že mě čeká jízda na horské dráze a spousta adrenalinu. A tak to i je. Samozřejmě, jsem předpokládala, že díky této soutěže poznám nové lidi a naskytnou se mi i nové příležitosti a poznám jiný svět. Studuji žurnalistiku, a tak jsem také doufala, že se dostanu blíže k médiím.

Kdyby to tak říkajíc nedopadlo, co si ze soutěže odnesete? Naučila jste se i nějaké praktické dovednosti, například lépe se nalíčit, zvolit pro sebe vhodnou barvu oblečení a podobně?
Za tu dobu, co jsem součástí České Miss, jsem se v životě hodně posunula a hlavně jsem si uvědomila spoustu skutečností. Teď už věci beru jinak, než bych je brala třeba před rokem. Dá se říct, že jsem dostala díky České Miss další životní lekci. Rozhodně si také z různých workshopů odnáším i spoustu užitečných rad do života. Naučila jsem se lépe využívat své sociální sítě, zdravě hřešit, a také jsem absolvovala lekci sebeobrany. Určitě si odnáším také spoustu důležitých informací.

Kdo je váš vzor, životní inspirace a proč?
Mým životním vzorem a inspirací jsou mí rodiče. To, jací jsou, co dokázali, jak mě a mé sestry vychovali, a jak se s určitými situacemi vypořádali, mě žene kupředu. Celý život mě učí, že mi nic nespadne jen tak samo do klína, a jsem to právě já, která musí vynaložit svou píli a úsilí, abych něčeho dosáhla.

Implantáty s diamantovým prachem či grafenem by mohly vydržet déle

Co považujete za svůj nejsilnější životní zážitek?
Zjištění, že můj tatínek přežil vážnou autonehodu a po velkém boji může být tady s námi.

Čím jste chtěla být?
Ráda bych pracovala v médiích jako reportérka či moderátorka.

Co byste si na sebe nevzala ani v nouzi nejvyšší?
Ponožky do sandálů. (smích)

Kolik minut strávíte ráno před otevřenou skříní?
Dlouho. Jsem strašně nerozhodná a mám pocit, že mám prázdný šatník. Naštěstí moje mladší sestra Péťa miluje módu, a tak mi vždycky poradí, co na sebe! Má to v oku.

Řídíte se instinktem nebo rozumem?
Podle situace. Někdy je lepší použít rozum než instinkt.

Co neumíte, ale chtěla byste umět?
Zpívat.

Falešní doktoři. Profesní komory chtějí tvrdší tresty

Existuje něco, bez čeho se ve svém životě neobejdete?
Bez rodiny, přátel, zeleného čaje a svého diáře.

Dokážete dělat kompromisy?
Rozhodně. Myslím si, že by je člověk měl umět dělat. Je to zlatá střední cesta.

Jaké jsou vaše dobré vlastnosti? A které špatné?
Mezi ty kladné bych zařadila určitě komunikativnost, cílevědomost, pozitivnost, ambicióznost, pracovitost. Má špatná vlastnost je rozhodně nepořádnost. Mám věci na mnoha místech, musím být prostě všude. (smích)

Sportujete?
Těším se vždycky na jaro a léto, kdy mohu vyrazit ven na kolo, na in-line brusle nebo si užít jízdu na koni. V zimě jezdím na lyže a celoročně chodím s trenérkou do fitness centra.

Kde ráda trávíte dovolenou?
Kdekoliv. Pro mě je důležité, s kým ji trávím. Místo už je jen detail, ale nejvíc si odpočinu u moře nebo v přírodě.

Jaký jste řidič?
Klidný a dobrý! Těšila jsem se na své osmnácté narozeniny, až si vyzvednu řidičák. Moc mě to baví.

Umíte vařit?
Vaření i pečení miluji, relaxuji u toho. Nejradši ze všeho peču různé druhy cheesecakes, a asi nejlepší jídlo, které jsem, kdy uvařila, byla šípková omáčka s domácími karlovarskými knedlíky!

Je nějaké heslo, rčení, moudro, kterým se celý život řídíte?
„Jen to, čeho se sama vzdám, je předem ztraceno."

K TÉMATU

Martin Stropnický: V hospodě se snadno volá po povinné vojně