„Obvykle vlastní knihy po vydání znovu nečtu, neposlouchám ani rozhlasové inscenace, kterých se k mé radosti dočkaly. Už hotové věci chci mít „z krku“, abych se mohl věnovat něčemu jinému. Ale interpretace Norberta Lichého mě vtáhla, přišla mi velmi atmosférická a citlivá,“ říká na adresu „Vodníka“ Michal Sýkora, spisovatel, literární teoretik a pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Vycházejí vaše romány z nějakého reálného základu?
Jako každý autor mám celou řadu inspiračních zdrojů. Navíc detektivku vnímám jako výborný žánr pro komentování společenských problémů, takže z tohoto hlediska nemám o inspiraci nouzi. Zdroje mohou být různé a vzájemně se kombinovat. Třeba v případě románu Pět mrtvých psů mě inspirovalo, když jsem na internetu objevil záběry z asijských medvědích farem. A tou dobou se také ve zpravodajství mluvilo o tom, že jsou z muzeí a hradních či zámeckých expozic kradeny nosorožčí rohy kvůli poptávce asijské klientely. A tak jsem v románu tato dvě témata spojil do příběhu o vyšetřování zločinu spojeného s extrémním týráním zvířat.

Jak to bylo právě v případě románu Ještě není konec, potažmo Vodníka?
Jde asi o moji nejosobnější knihu. Odehrává se ve dvou rovinách – v současnosti a v roce 1987. Linie z osmdesátých let evokuje atmosféru mého dětství trávené u babičky v rodinné vile, na předměstí u řeky Moravy. Tehdy jsme tam prováděli běžné dětské lumpárny a strašili se četbou Kytice, která hraje ve Vodníkovi důležitou roli. V románu jde vlastně z hlediska jedné z dětských hrdinek o příběh ztráty dětství, spojený navíc se ztrátou domu.

A jak to vidíte s vaší hrdinkou Marií Výrovou? Stále pro ni vymýšlíte příběhy?
V srpnu mi vyšla pátá kniha Nejhorší obavy, takže ano. Jsem rád, že se z Marie Výrové stala tak oblíbená postava, i když v tom bezesporu hraje roli to, jak ji v seriálu skvěle ztvárnila Klára Melíšková. V hlavě mám ještě jeden případ, zatím k němu sbírám materiál. Rozhodně ale nepůjde o nekonečnou sérii. Marie Výrová neskončí jako Jessica Fletcherová a nebude vyšetřovat zločiny ještě ve sto letech.

Tři knižní tipy od Michala Sýkory:

1. Louise Glücková - Noc věrnosti a ctnosti (Argo)
Sbírka nevšední, mimořádně působivé poezie od aktuální Nobelistky.

2. Cara Hunterová - Není úniku (Host)
Výborná moderní detektivka situovaná do Oxfordu od jedné z nejlepších současných žánrových autorek.

3. Petra Dvořáková - Dědina (Host)
Mozaika osudů obyvatel jedné vesnice s výborně odpozorovanými autentickými postavami i dialogy.