Seznam původně tvořilo 18 položek, byl na něm i soubor drobných staveb v krajině - kapliček, božích muk, smírčích křížů reprezentativně vybraných v krajích Jihočeském, Jihomoravském a Vysočina.

Čtěte také: Lucerna či Invalidovna mohou být národními kulturními památkami

Národní kulturní památky vyhlašuje vláda 

Návrh obsahoval také poutní kostel s pašijovou cestou v Římově z druhé poloviny 17. století, který je podle odborníků mimořádnou ukázkou barokní architektury spjaté s poutní tradicí a současně spoluvytvářející i obraz jihočeské barokní krajiny. Důvod vypuštění těchto souborů není z materiálu předkládaného vládě zřejmý.

NKP vyhlašuje vláda, naposledy to byla kolekce devíti předmětů v roce 2015, šlo o movité památky jako třeba Vyšebrodský cyklus, Madonu z Veveří, staroboleslavské palladium a gotické malby.

První skupinu tvoří devět staveb 

NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u NKP je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Včetně devítky zmíněných artefaktů tvoří dnes soubor NKP 306 položek.

Rozšířit by jej mohlo 16 nemovitostí. První skupinu tvoří devět staveb z první poloviny 20. století, které dokumentují slohovou pluralitu architektonické tvorby tohoto období. Všechny jsou díly předních architektů. Je mezi nimi střední škola v Mladé Boleslavi, ukázka konstruktivismu, expresionismu a art deca, postavená v letech 1922 až 1926 podle projektu architekta Jiřího Krohy.

Druhou skupinou jsou památky, které jsou např. opakovaně navrhovány 

Městské muzeum, dříve Wenkeův obchodní dům v Jaroměři je dílem Josefa Gočára, Městské divadlo v Ústí nad Orlicí postavil Kamil Roškot ve stylu organického funkcionalismu, dnešní Společenský dům v Opavě postavený podle návrhu Leopolda Bauera reprezentuje směřování od secese a moderny k meziválečnému klasicismu a historismu.

Druhou skupinou jsou památky, které jsou buď navrhovány opakovaně nebo vykazují hodnoty, které byly dostatečně oceněny až v poslední době. Sem patří třeba zbytky románského hradu v Chebu, Blatenský vodní kanál, ďáblický hřbitov v Praze s pohřebištěm politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje nebo klášter v Louce u Znojma, jeden z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě.

Čtěte také: Kam mizí pražská kina? Jsou z nich divadla či herny

Palác Lucerna je spojený s rodinou Havlových 

Pražská Invalidovna je monumentálním barokním dílem postaveným podle plánu Kiliána Ignáce Dietzenhofera. Po letech bez užitku se ji stát loni neúspěšně pokusil prodat, zájem o její správu má Národní památkový ústav.

Palác Lucerna v Praze spojený s rodinou Havlových nese rysy doznívající secese a nastupujícího modernismu, je jednou z prvních železobetonových staveb v Praze a známým kulturním centrem.