Nejnověji vydanou je kniha Moravské křižovatky. Střední Podunají mezi pravěkem a historií, do níž přispělo osmdesát autorů – mimo jiné i z Francie a Austrálie. Název knihy reaguje na postavení Moravy od doby bronzové po stěhování národů. „Díky poloze při nejvýznamnějších trasách napříč Evropou, to je při jantarové stezce a podunajské cestě, přijímala Morava impulzy, ideje i hmotné produkty a jistě i skupiny osob z různých částí Evropy," uvedla editorka knihy Jana Čižmářová z Archeologického ústavu Moravského zemského muzea.

Poznání moravského mladšího pravěku je v minulých desetiletích spojeno s brněnským rodákem Milošem Čižmářem, který zemřel před třemi lety a který tomuto tématu zasvětil celé své bádání. „Zanechal po sobě významné vědecké a organizační dílo trvalé hodnoty, jímž se nesmazatelně vepsal do dějin vědy. Navazovat na něj budou další a další archeologové," uvádí v úvodu knihy archeolog Vladimír Podborský.

Moravské křižovatky vydalo muzeum pod svou hlavičkou – stejně jako nespočet dalších titulů: katalogů k výstavám, odborných časopisů či monografií.

Podle ředitele Martina Reissnera patří Moravské zemské muzeum k významným nakladatelům v České republice. „Okruh vydávaných knih je široký a pro specializované obory to jsou příspěvky velmi důležité," zdůraznil Reissner s tím, že muzeum má vlastní ediční oddělení i tiskárnu, proto dokáže stlačit náklady nutné k vydání knih na minimum. „Grafické zpracování i vzhled je dílem redaktorů našeho edičního oddělení, stejně tak vlastní tisk včetně knihařského zpracování," uvedl Milan Mačinec z edičního oddělení muzea.

Nejprodávanější jsou zpravidla tituly, které doplňují úspěšné výstavy. „Určitě sem patří téma Velké Moravy, velký zájem byl například také o katalogy k výstavám o Cyrilu a Metodějovi či o unikátech muzeí. S velkým ohlasem se setkaly i publikace o židovském obyvatelstvu Brna a o numismatice," upřesnila mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Z knih vydaných v loňském roce připomněla Lidové podmalby na skle, publikaci Velká válka 1914–1918 či již zmíněné, ilustrované Příhody lišky Bystroušky sepsané Jiřím Zahrádkou. „Ve tvaru leporela kniha provede dětské čtenáře světem slavné opery Leoše Janáčka. Výtvarně knížečka vychází především z půvabných kostýmních a scénických návrhů Eduarda Miléna, které vzniky pro první nastudování opery v brněnském Národním divadle v roce 1924," dodala Pánková.