Titul výstavy je inspirován jedním z dosud neznámých obrazů Eduarda Ovčáčka, zobrazující hlavu s příliš mnoha zuby. Jakoby všeho, zejména koncem 60. let, bylo opravdu příliš najednou, uvedla kurátorka Muzea Kampa Helena Musilová. Výstava podle ní představuje nesystematický, ale o to pestřejší pohled na 60. léta.

Mládková působila ve Washingtonu

„Každá ze sbírek akcentuje poněkud jinou polohu. Meda Mládková byla přímou účastnicí 60. let a osobně se znala s většinou výtvarníků, které vystavujeme; podobu její kolekce ovlivnily i možnosti transportu. Ne všechno, co by si osobně přála sbírat, bylo možné převézt do Washingtonu, kde Meda Mládková žila a působila," připomněla kurátorka.

Vladimír Železný z Galerie Zlatá husa začal budovat svoji sbírku po sametové revoluci. Vycházel z dobré znalosti prostředí i ateliérů, které celé období normalizace navštěvoval, uvedla. Obě kolekce podle ní zahrnují to nejpodstatnější, co se ve výtvarném umění odehrálo.

Šedesátá léta lze chápat jako rozchod s konvencemi 

Vedle hlavních uměleckých směrů, postojů a klíčových autorů sbírky obsahují i různé odbočky, umělce-solitéry, atypická díla a celou řadu zvláštností. Návštěvníci tak uvidí práce Stanislava Kolíbala, Milana Knížáka, Evy Kmentové, Dalibora Chatrného, Jana Wojnara, Zdeňka Sýkory, Jiřího Načeradského, Mikuláše Medka či Věry Janouškové. Výstava je i jedním z prvních příspěvků k 50. výročí Pražského jara, uvedla Musilová.

Šedesátá léta patří k nejsilnějším obdobím československého umění 20. století. Protnuly se zde příznivé politické a společenské okolnosti, které umožnily vystoupení mladých tvůrčích osobností, potlačovaných předchozím stalinistickým obdobím. Tato energie se odrazila v literatuře, filmu, hudbě i výtvarném umění. „Vlastně 60. léta celosvětově můžeme chápat jako rozchod s konvencemi, odvahu experimentovat a touhu po svobodě a sebevyjádření," dodala kurátorka.

Čtěte také: Multimediální umělec Milan Cais vystavuje v dejvické Ville Pellé