Tehdy jít na noc do lesů bylo odvahou. Ani skauti neměli dostatek stanových pláten, natož tito trampští průkopníci, pocházející většinou z nejchudších vrstev. Do lesů je nevedla móda, nýbrž jen a jen láska pro tu obklopující je divočinu…

Tak vzpomínal pražský rodák Josef Peterka neboli Bob Hurikán na počátky fenoménu, který popsal za války ve své knize Dějiny trampingu.

Oldřich Jelínek
Maloval jsem všechno: auta, aera, ženy, říká grafik Oldřich Jelínek

S „tulačením“, jež bylo zprvu hanlivě nazýváno „divoký skauting“, začal nedlouho po vzniku Československé republiky. „Každý chtěl prožít romantiku Mayových spisů,“ vyprávěl, „každý toužil po šedých dálavách, začínajících třeba v Prokopském údolí, Chuchli, na Zbraslavi, Závisti, Kárově a končících v Bojovském údolí nebo na Libřici.“

Román do kapsy

Vyučený nástrojař se přičinil o založení prvních trampských osad na Sázavě a v okolí Berounky. Ke svému koníčku, respektive vyznání se hrdě hlásil ve třicátých letech, kdy byli trampové považováni za výtržníky (neblaze proslulý zákon „lex Kubát“). A svobodného ducha nezapřel ani ve válečných letech, kdy se tak jako mnozí jiní „trempíři“ zapojil do odboje. Legenda praví, že měl mít pod podlahou svého srubu v osadě Hurikán schované zbraně a munici.

V dubnu 1945 byl Bob na základě udání zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Poprava měla být vykonána 9. května. Místo kata naštěstí přišli vojáci, kteří pankráckou věznici, kde byl držen, osvobodili.

Tou dobou už byl Bob Hurikán mezi trampy pojmem. Od roku 1936 psal tzv. romány do kapsy čili rodokapsy. Toronto, Pobožný střelec, Jezdci z Arizony, Ztracená stopa, Mexiko v plamenech…

Jaroslav Vrchlický
Přeblažený dědek s dětským tělem. Jaroslav Vrchlický píše své tajné lásce

Pro své literární alter ego volil v některých případech pseudonym Bob Peters. Vynikl i jako skladatel: snad každý, kdo kdy zasedl s přáteli k táboráku, zná jeho zlidovělou píseň Rikatado.

„Chlapci z Rikatada ženou svoje stáda přes mexickou hranici. Zem se silně třese, stromy padaj v lese před pistolí mířící…“ Bob tento notoricky známý popěvek složil v roce 1936 do soutěže o nejlepší trampskou písničku, pořádanou Spojenými osadami Ryves, Kamarádi, Tabu a Dobromil – zkráceně RYKATADO. Hudební klání proběhlo v hospodě U Potůčků v Horním Růžodole. Bob zde vystoupil v oblíbeném Duu Hurikán společně se svou ženou, které se v trampském prostředí přezdívalo Bó.

Mezi dřevorubci

Ještě za první republiky stačil Bob podniknout dobrodružnou cestu z Prahy přes Bratislavu, Bělehrad a Sofii až do tureckého Istanbulu. Z této své expedice vytěžil populární knížku Trampem do orientu. Podobně úspěšná byla i jeho kniha Kouzlo hašiše z roku 1936, pojednávající o pouti českých trampů do Řecka, Palestiny a Egypta.

Karel Weinlich s Lenkou Kořínkovou v roce 1969
Karel Weinlich, milovník rozhlasu a života

Coby člověk podepsaný pod příběhy s názvy jako Stopař Cassidy či Zálesák od Zlaté řeky neměl Josef Peterka (natož Bob Peters) v Československu po únorovém puči na růžích ustláno. Poté, co ho v padesátých letech postihl neodvratný zákaz publikování, vrátil se ke svému původnímu řemeslu.

Posléze zkusil skloubit příjemné s užitečným. Přidal se k dřevorubcům připravujícím v lesích základy budoucí slapské přehrady. Český Jack London, jak se mu říkalo, se neštítil ani prací minéra a betonáře. Také z těchto zážitků poskládal román, který však ve slabé chvíli zničil. Bob Hurikán zemřel 2. června 1965 v Benešově ve věku 58 let.