Historik a autor Vladimír Černý se při psaní podrobné publikace nejvíce potýkal s rozsahem. „Při mnohaletém archivním výzkumu v Německu i u nás jsem okopíroval na tři sta tisíc stran dokumentů,“ popisuje vznik.

O konkrétní část dějin se začal zajímat už v dobách studií na Masarykově univerzitě. „Tehdy ještě žila řada pamětníků, jejichž vzpomínky jsem v knize také využil. Byl jím třeba Josef Styx, kterého věznili v Kounicových kolejích, nebo Milada Všetičková, manželka zemského velitele a brigádního generála Bohuslava Všetičky,“ vzpomíná spoluautor dalších devíti historických publikací.

Právě budovu kolejí má většina Brňanů s brutálním zacházením a popravami za války spojenou. Zdmi hlavní moravské věznice toho času prošlo přes třicet tisíc lidí, sedm set nacisté popravili. „Dochované šibenice jsou uloženy v depozitáři Muzea města Brna. Kromě odbojářů nacisté věznili třeba také dva sestřelené australské letce z řad Royal Air Force,“ zmiňuje Černý, který se podílel také na mezinárodním projektu věnovanému obětem koncentračního tábora Mauthausen.

K úplně prvním popravám za okupace ale na dvoře kolejí nedošlo. „Provedli je v roce 1940 na Špilberku, kde příslušníci gestapa sídlili. Zřídili třeba také barákový tábor Pod kaštany v blízkosti dnešní Šelepky,“ jmenuje historik, který vyučuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Kromě podrobných informací najdou čtenáři při listování knihou také přes 130 fotografií a dokumentů, mezi nimi třeba vlastnoruční podpis vůdce gestapa Heinricha Himmlera. Němečtí nacisté byli podle autora v Brně hodně aktivní. Hlavně při vytváření takzvané volavčí sítě, kterou tvořili bývalí odbojáři. „Jejich spolupráce s gestapem znamenala smrt stovek, možná tisíců, odbojářů. Známý je třeba Karel Paprskář,“ uzavírá autor.

Zájemci knihu, která se věnuje také poválečným procesům, najdou v knihkupectvích Academia, Barvič a Novotný, v Moravském zemském muzeu nebo v Archivu města Brna, který také za vydáním knihy především stojí.