Karol Sidon, pro něhož je psaní druhem sebepoznání, má na stole knihu Brána mrazu a jiné prózy (Akropolis). Jsou v ní texty, jež vyšly jen v samizdatu a exilu, navíc tři nepublikované povídky. Autor žasne, že poslední z próz napsal v 35 letech. Tak mlád.

„Čtu to s údivem a skoro s úctou. Jsem překvapen tím, že mi to někdy vůbec myslelo a psalo a dokonce s určitou závistí se dívám na to, co jsem kdysi napsal, protože dnes už bych to nenapsal. Je to pro mě taková podivná satisfakce, připadám si trošičku jako umrlec, kterého vytáhli z hrobu," usmívá se rabín.

Úsměv je pro Tabook typický. Při páteční dílně kreslení se ve velkém bílém stanu na náměstí TGM směje skoro 20 dětí. U dvou dlouhých stolů jim Milan Starý říká: „Napřed si pohrajte se zoubky, to je taková pečlivá prácička." V chystané knize Dům za mlhou (65. pole) se na 32 stranách odvíjí příběh dvou dětí, jež v domě narazí na podivínské figurky: spisovatele, kteří zde čekají na dobrý nápad, či filatelistu. „Pak potkají cukrářku, která by ráda dělala zajímavé dorty, ale každý chce buchtu bez nápadu," líčí Ester Stará.

Vnukovi i sobě

Na sobotní dílnu Kouzelný polštář se chystá Naděžda Tuháčková, učitelka z táborské ZŠ Orbis Pictus. Těší se na kapelu Tornádo Lou, ale hlavně na knihy loni si ve stanu vybrala spoustu dárků. Bere s sebou žáky i vlastní děti.

„Zaujala mě kniha První věta, zdá se mi dost vydařená. Určitě ji využijeme u nás ve škole a bude se líbit mé nemocné starší dceři," říká mladá učitelka.

Na stejný workshop míří i 34letá Miluše Gloserová, která s manželem a tříapůlletou Alžbětou přijela z Litomyšle. Před rokem se jí atmosféra Tabooku líbila. „Teď mě zaujal stojan polských autorů, ale já nejsem moc čtenář, spíš prohlížeč, když mě zaujme knížka výtvarně," vysvětluje.

Stejně jako ona se na Tabook vrací po roce i Milena Plzáková. Dívá se po knihách o historii. „Loni jsme si tu pěkně nakoupili a letos máme zase několik knih. Něco vnukovi, pro sebe, vždycky tady necháme slušnou sumu," popisuje 65letá žena z Tábora.

Plno je na workshopu Lodní kajak, kde děti do lodiček vystřihují vodáky a lepí je herkulesem, i při výrobě příšerek ze zipů. Asi největší fronta vzniká v pátek navečer. Tereza Horváthová z pořádajícího nakladatelství Baobab představuje autora bestselleru Tobiáš Lolness. Timothée de Fombelle mluví o novém románu Vango (Baobab). V příběhu chlapce, který miluje výšky a skotskou dívku Ethel, se objeví Stalin i kapitán vzducholodi Graf Zeppelin.

„Píšu román, který mi chybí. Je to velké dobrodružství, snažil jsem se dát do románu všechno, co mě napadalo," říká 40letý francouzský spisovatel, který se pak dlouho a trpělivě podepisuje.

Hodinu předtím mluví v Gotickém sále Husitského muzea Renáta Fučíková. Sedíc jen kousek od sochy Žižky na koni vypráví o klišé v ilustracích českých pověstí a baví zjištěním, že kupec Sámo drží na obrázku žezlo o tisíc let starší než on sám. „Ženy kypré, muži růžolící a povinné copánky. Zarážející je, že i dnes se to předkládá dětem v učebnicích," zvážní ilustrátorka.

Do tisku nyní jde její nová kniha o zakladatelích českého státu, Ludmile, Václavovi a Boleslavovi. Má podtitul Přemyslovci očima mnicha Kristiána, což je podle autorky náš nejstarší doložený spisovatel. „V té době se v Praze prodávali otroci a české knížectví z toho žilo. To Jirásek nenapsal…," zmiňuje.

Hrany světa hrubnou

Osobností je na Tabooku tolik, že stihnout překladatele Jiřího Pelána, spisovatelku Janu Šrámkovou či romistku Karolínu Ryvolovou není v silách jednoho novináře se závazky. Od Petra Hrušky ale kupuje v Galerii Baobab sbírku Darmata (Host). Ostravský básník čte v modrém svetru, osvětlen lampou a kromě veršů, dokládajících, jak hrany světa hrubnou a dřou, občas odlehčí. Třeba historkou, jak neviděn poslouchal syna, simulujícího si s kamarádem na ulici svět PC her.

„Na jednu stranu mi to přišlo hrůzostrašné, že závislost na počítači je tak velká, na druhou stranu neobyčejně útěšné, protože k něčemu takovému je zapotřebí obrovské množství fantazie."

Bonus přináší Tabook v tom, že zavádí návštěvnictvo na netradiční místa. Ať už do trafostanice, nebo do stále ještě nepříliš známé galerie UMA UMA. „Tabook je pro nás dobrá možnost seznámit s naším prostorem nové lidi," potvrzuje galeristka Petra Klváčková.

Všemu hemžení, zalitému sluncem a hnanému mrazivým větrem, ale vládne kniha. Když starší pár zjistí, že ve stánku nakladatelství Dybukk je banánová krabice s cedulkou sleva, má jasno. „Kolik stojí? Dvacku? Tak to neváhej!" Nejvíc asi sedí výrok jedné maminky, bezradně postávající před stanem. „Ještě jsem si nevybrala, je jich tolik!"