Mezinárodní knižní veletrh a festival Svět knihy Praha zrušil účast Ruska na letošním ročníku. Svaz českých knihkupců a nakladatelů ale odmítá lživé zprávy na sociálních sítích, podle kterých tuzemští vydavatelé dostali „příkaz shora“, aby ruské autory začali cíleně ignorovat. „Není to nic, co by mohly profesní organizace vymáhat. Vydání knihy a její prodej je právní vztah mezi jednotlivými nakladateli a majiteli autorských práv,“ říká ředitelka sekretariátu svazu Marcela Turečková. „Pokud k omezení spolupráce s ruskými autory dojde, půjde o individuální rozhodnutí,“ zdůrazňuje.

Údajný tlak na stažení ruských děl vyvrací i jednotlivá nakladatelství. „Nikdo nám nikdy nedoporučil ani nenařídil, jaká díla máme nebo nemáme vydávat, či prodávat. Takový pokyn ze strany státních orgánů ČR, ani žádných orgánů EU nepřišel, a my bychom jej ani nikdy neakceptovali, samozřejmě s výjimkou případných pravomocných rozhodnutí soudů," prohlásil generální ředitel Albatros Media Václav Kadlec.

Zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška
Putinova válka Evropu naučí realismu, říká Václav Bartuška

V praxi už nicméně k situacím, kdy se obchodníci individuálně rozhodnou díla nevydávat, dochází. Minulý týden se například nakladatelství Argo rozhodlo okamžitě zastavit spoluvydávání díla Sergeje Lukjaněnka. Důvodem je jeho výslovná podpora invaze na Ukrajinu.

„Podporujeme naši armádu, která jedná maximálně jasně, profesionálně a obětavě, podporujeme jejího vrchního velitele, prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, který zahájil speciální operaci na denacifikaci a demilitarizaci státu Ukrajina,“ napsal Lukjaněnko v otevřeném dopise, jehož je prvním signatářem.

Rusistou bez Ruska?

Podle Jiřího Klapky, předsedy České asociace rusistů, se odklon od ruské literatury i jazyka dá očekávat. „Zřejmě nastane podobný efekt jako po roce 1968, kdy skutečně opadl zájem o ruskou kulturu, literaturu,“ domnívá se Klapka. „Nemyslím si ale, že by lidé zanevřeli na klasická díla, na Puškina, Turgeněva, Tolstého nebo Bulgakova,“ myslí si Klapka.

Pro rusisty je ale kontakt s Ruskem důležitý. Obavy z toho, zda bude možné cestovat či působit v akademickém prostoru, proto čeští jazykovědci mají. Tratit podle nich budou v případě omezování kulturní spolupráce všichni. „Kultura je oboustranná silnice. Nám se podařila řada dobrých věcí, například vydání rusko-slovensko-českého vydání Kytice. Později byl Karel Jaromír Erben vybrán po boku Shakespeara nebo Homéra do edic světových autorů,“ připomíná Klapka.

Jachta Dilbar patří mezi největší na světě. Patřila ruskému miliardáři Ališerovi Usmanovi.
Úřady zabavují ruským oligarchům superjachty. Jejich luxus vyrazí mnohým dech

Invaze se mimo jiné projevují také ve školních lavicích. Na některých školách učitelé zaznamenali krátce po invazi odliv žáků z kurzů a kroužků ruštiny. Podle Viktorie Nikolaevové, vedoucí multikulturního centra Brusinka v Brně, ale nepůjde o masový efekt.

Ruština je důležitá pro firemní prostředí, její význam také naroste s příchodem ukrajinských uprchlíků, kteří rusky mluví. Zároveň u dospělých vidí pragmatický přístup. „V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se odhlásil jeden student. Zbytek přichází s tím, že v sobě necítí rozpor ani tlak okolí, aby s výukou skončili a proto pokračují dál,“ dodává Nikolaeva.