Před necelými šesti hodinami zabil jakéhosi letce. Šest jich sestřelil za uplynulý měsíc nebo to byl rok? Ale! Už na to zapomněl! Čas jako by se až podivně natahoval. Co mu na tom záleželo! Věděl, že někdy zemřít musí, a dávno se tím přestal trápit…

Tak začíná kniha Biggles od velbloudích stíhaček, jejímž vypuštěním na současný trh sonduje vydavatelství Prostor, jestli se najdou další blázni do letadel a napínavých příběhů, kteří by kupovali tituly z pera britského stíhacího pilota a spisovatele W. E. Johnse.

Sestřelen a zajat

Kapitán William Earl Johns stvořil svého hrdinu Jamese Biggleswortha počátkem třicátých let, kdy už měl za sebou dost divokou vojenskou kariéru. V první světové válce ho sestřelili Němci, protože si jeho dvouplošník spletli s podobným letadlem, které shodilo bombu na německou školu. Čekala ho poprava, ale omyl byl včas odhalen a Johns putoval na konci války zpět do rukou Britů. První povídku Bílý fokker napsal Johns v roce 1932 a od té doby vydal dalších 190 novel. Celkem existuje asi osmdesát bigglesovek, přičemž celkový počet knih plodného kapitána je ještě o polovinu vyšší.

K postavě odvážného velitele roje Biggleswortha, známého pod přezdívkou Biggles, inspirovali autora jeho přátelé včetně dobrodruha Lawrence z Arábie, jenž se také dočkal vlastních knížek a hlavně oscarového filmu. Životopis Johnsova alter ega je velmi propracovaný: za první světové války bojoval Biggles na frontě ve Francii zde se také odehrává děj příběhů s „velboudími“ stíhačkami. Za druhé světové války velel 666. letce, v níž se sešli dobří piloti, kteří ovšem měli v jiných oddílech problémy s vojenskou kázní.

S touto letkou Biggles operoval i v Africe a Asii. Figuroval však ve všech významných konfliktech v bitvě o Anglii i ve španělské občanské válce. V období míru se z něj stal letecký policista. Bigglesworthův románový život skončil se smrtí jeho duchovního otce, kapitána Johnse, v roce 1968.

„Pěknej náletíček“

U nás tuto literaturu hltala mládež už před hitlerovským vpádem. Bavily ji nejen akční zápletky, ilustrace Zdeňka Buriana a dalších malířů, ale i suché anglické vtipy. Třeba když Biggles řekne německému důstojníkovi, k jehož nohám se s letadlem zřítil: „Mrzí mě, že se to přihodilo právě dneska dopoledne. Moc jsem si přál podívat se na jeden pěknej náletíček.“

Navzdory tomu, že doba pokročila, je velká šance, že se Bigglesovy historky (navíc s krásnými novými obrázky) znovu chytí. A i kdyby ne, pořád je to příjemné retro.