Světa, v němž například lidská pohlaví, která jsou jinak v životě plná rozdílů i protikladů, jsou najednou spojena v jeden celek. Ostatně latinské slovo communicatio znamená jak přenos, tedy most, tak i společenství. Ve svých dílech ožívá Olina Francová tento umělecký duch, neboť autorka užívá androgynní ikoničnost obrazového sdělení, aby symbolizovala složitější gramatiku lidských vztahů. A v tomto oboupohlavním duchu vytváří své ikonické obrazy či symbolické mapy lidské vztahovosti. Proto i tíhne k určité zjednodušující či „primitivizující" či „domorodější" ikoničnosti, neboť hledá co nejekonomičtější sdělný jazyk, který by srozumitelně a jednoduše vyjádřil složitost lidských vztahů.

Brutální ženský svět

Ke své nejnovější výstavě v Klatovech použila podtitul: Muži ztrácí krev v boji, ženy celý život… Po průchodu maskulinní Dračí branou se ocitnete v „ryze ženském, poněkud brutálním, světě"! Železné, dvou až čtyřmetrové plastiky Holek-Burek, obecně představují vnitřní svět ženy, všechna ta skrytá traumata, tajemství, stereotypy i závislosti, které jí celý život obklopují. Vnější role žen odhalí nahé, ze svých tradičních oblečků vysvlečené, třímetrové ocelové Panny.  Zvětšená intimita dětské vystřihovací panenky zde symbolizuje odlidštění ženy a její zasazení do daných předem určených rolí. Na „oltáři periody", ve stěžejním bodě sakrálního prostoru, vznikla „krvavá lázeň" (60L ), stojící pod pověšeným intimním prádlem současných žen i s jejich jmenovkami. Výstava se nesnaží oddělit pohlaví, jen přispět k pochopení.  Nahé figury nemají sexuální podtext, pouze „sexuální role".  Ale - i muži „mají" své děti, dodává kontroverzní výtvarnice…