Kliknutím zvětšíteDo vínku dostal houževnatost, odvahu, cit pro umění a nestálost. Měl dvě manželky, mnoho milenek a čtyři děti se třemi ženami. Ženy miloval, byly jeho celoživotní potřebou i múzou, když je vysál, lehkověrně je opouštěl.
O jeho narození panují různé legendy, pravdou zůstává, že nebylo lehké. Porodní bába se mylně domnívala, že chlapeček po příliš dlouhém porodu už nedýchá, proto pečovala jen o jeho matku. Naživu zůstal jen díky bystrému postřehu a duchapřítomnosti strýce a kvalifikovaného lékaře Dona Salvadora. Začal foukat miminku do tváře kouř z doutníku, až spustilo křik.
Slavný Picasso při práci:
Pablo Picasso vyrůstal ve skromných poměrech ve španělské Malaze a odmalička ho bavilo kreslit. Ve třinácti trumfl v technice olejové malby svého otce Josého a obrázky ho pohltily. Podstatně menší zájem jevil o učení, chodil „za školu“, a když už se ve třídě ocitl, zpravidla nedával pozor a byl napomínán kvůli čmárání.
Za neposlušnost si pak vysloužil časté „žaláře“ – ve vyhrazené místnosti s bílými stěnami a lavičkou. „Měl jsem to tam rád, protože jsem si s sebou mohl brát skicář, a tak jsem kreslil,“ přiznával potměšile v pamětech.
Ani na vážené výtvarné škole v Barceloně (kam prošel zkouškami pro pokročilé) se jeho morálka nezlepšila. Přísný řád zkrátka nebyl jeho parketou, a tak mimoškolní výlety pokračovaly, převážně ulicemi města, které ho okouzlilo. Podobně jako dívky a ženy. Ty se staly jeho celoživotní inspirací a objektem touhy. Jejich magii objevil už ve třinácti, kdy ho otec vzal do veřejného domu, aby tu „odborně“ ztratil panictví.
Ženy múzy
Prostitutky, tanečnice, prodavačky, koupající se ženy, dočasné milenky i manželky - všechny se otiskly do jeho obrazů. Ať to bylo modré, růžové, kubistické či surrealistické období. Alžírské ženy, Sedící žena, Nahá v sochařském ateliéru, Žena s knihou, Avignonské slečny. Některé působily radostně a svěže, v jiných se odrážel malířův smutek a melancholie.
Jeho střídání stylů bylo natolik radikální, že se na první pohled zdálo, jakoby patřily různým malířům. „Kdykoli jsem chtěl něco vyjádřit, použil jsem formu, která mi k tomu nejvíce ladila. Různá témata si žádají různé způsoby ztvárnění,“ vysvětloval přístup autor. Střídal styly i ženy.
Tři koupající se ženy (1922)
Jeho největší múzou v počátečních fázích kubismu byla Fernande Olivier, s níž se seznámil na pařížském Montmartru. Říkal jí La Belle Fernande a jejími rudými vlasy, zelenýma očima a vysokou postavou byl doslova posedlý. Pak přišla křehká, o čtyři roky mladší modelka Eva Gouel, známá pod jménem Marcelle Humbert, jíž říkal „Ma Jolie“ a kterou zvěčnil mimo jiné na stejnojmenném obrazu. Cestovali spolu Evropou, maloval podle ní obrazy s houslovými tvary, dlouho ale malířovou múzou nebyla, za několik let vážně onemocněla a zemřela.
Odluka od stolu i lože
První žena, kterou si vzal, byla ruská baletka šlechtického původu Olga Khokhlova. Po jejím boku částečně změnil životní styl, zbohatl a stal se otcem (syna Paola). Velká divadelní společnost a večírky, jimiž Olga žila, jej však brzo začaly ubíjet. A tak přišly nejprve hádky a vzápětí nové milenky.
Když na jednom z pařížských bulvárů potkal pětačtyřicetiletý Picasso sedmnáctiletou Marie-Thérèse Walterovou, zcela jí propadl. Okouzlen její mladičkou krásou namaloval množství zasněných ženských portrétů, především slavný Sen považovaný za jeden z jeho nejsmyslnějších. Vztah dlouho tajil, když se mu ale narodila dcera María, milenku doma přiznal. Olga hrozila rozvodem, kvůli Pablovu španělskému občanství a majetkovým komplikacím se nicméně manželé rozhodli jen pro odloučení od stolu a lože.
Pohlcen sexem
V řadě Picassových čím dál mladších milenek se objevila také o čtyřicet let mladší studentka malířství Françoise Gilotová, pozdější úspěšná malířka a spisovatelka. Když se seznámili, udržoval malíř hned dva paralelní vztahy - s Marii-Thérèse a Dorou Maare. Z volného vztahu s Françoise se narodily dvě děti, rozevlátý Picasso ale stále neměl dost (múz). Přicházejí další milenky, mimo jiné Geneviève Laporte, a nakonec (neboť mezitím už došlo k rozvodu s Olgou) se roku 1961 tajně oženil s Jacqueline Roque. Žil s ní jedenáct let, až do své smrti.
Jeho životem prošlo nesčetně žen a leckteré na jeho sobectví a bezohlednost doplatily. Dvě si vzaly život. Françoise Gilotová, s níž žil devět let, jej později vylíčila jako okouzlujícího, ale zároveň sebestředného, cynického muže. „Byl pohlcený sexuální vášní, měl různé choutky, ale nebyl schopen lásky. Nevěra a manipulace patřily k jeho životnímu stylu, výčitkami nikdy netrpěl. Zato uměl dovedně rozvracet životy svých milenek,“ shrnula matka jeho dvou dětí.
Picassa neinspirovaly jen ženy. Maloval i harlekýny, muže s dýmkou, autoportréty, jako levicově orientovaný umělec dokonce Stalina (!). Jeho monumentálním dílem se stala Guernica. Ke slavnému obrazu jej motivovala zkáza stejnojmenného baskického městečka, které zůstalo v troskách po bombardování při občanské válce.
Smrt při obědě
Navzdory divokému životu a mnoha láskám (ale možná právě proto) se Picasso dožil 91 let. Patrně i díky režimu, který si sám stanovil. Jak líčí Mason Currey v knize Denní rituály, vstával kolem jedenácté a do tří se jen tak bavil. Pak se zavřel v ateliéru a bez pauzy pracoval do setmění, často do deseti večer. Poté si dopřál večeři a další čtyři hodiny opět pracoval. Spánek? Ve tři ráno. Tenhle řád držel až do své smrti.
Dostihla ho 8. dubna 1973, pár hodin předtím ještě držel v ruce štětec. Stalo se to při obědě s přáteli, kde mu náhle vypovědělo službu srdce. Zanechal po sobě úctyhodné dílo, jež čítá podle odhadu téměř čtrnáct tisíc obrazů, sto tisíc rytin a přes třicet tisíc ilustrací. Na mnohých z nich jsou zvěčněny jeho sladké múzy, ženy, jež propadly Pablovu vnitřnímu žáru, který je záhy sežehl.
126
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
