Co může návštěvník od výstavy s názvem Lesk, barvy a iluze/ Architektura Plzně šedesátých let a stejnojmenné publikace očekávat?
Nejde o hlubokou vědeckou reflexi. Chtěli jsme se s odstupem času podívat na toto období. Vytvořit vyvážený pohled, kritizovat přemrštěné a bezohledné vize, ale také vyzdvihnout velkorysé návrhy i realizace, i ukázat, co přežilo dodnes.

A na co jste přišli?
Že významných staveb celoměstského nebo regionálního charakteru vzniklo vlastně celkově málo, Plzeň byla podinvestovaná. Většina z těch postavených se navíc v původní podobě nezachovala. Jsou buď zbourané, nebo radikálně přestavěné. Plzeň navíc nelze srovnávat s Prahou nebo Brnem, kde v 60. letech bylo uskutečněno více zajímavých realizací, ale tato města měla jiné podmínky. I v Plzni se však podařilo vytvořit mnoho pozitivního. Typickou plzeňskou stavbou 60. let, která se zachovala v téměř nezměněné podobě, je zimní stadion nebo hotel Ural či bývalý Prior. Také jsme ale přišli na to, že byl tehdy položen základ k mnoha dnešním problémům.

Můžete to blíže vysvětlit?
Určitě by to bylo na dlouhý rozbor… V 60. letech byl závazně přijat první územní plán města Plzně. Jeho principy však vycházejí z plánu připraveného již ve 40. letech, který byl velmi výrazně ovlivněn funkcionalismem a Corbusierovými vizemi zářících měst, a tak tento plán počítal s tím, že historické centrum Plzně (s výjimkou historického jádra) bude srovnáno se zemí a vystavěno bude nové. Plán přinesl také nový dopravní systém – hlavní silnice měly být rozšířeny na čtyřproudé – tzv. expresní – a jejich hlavní křížení bylo umístěno do centra města – jde o křižovatky U Jána a u hlavní pošty. Díky tomuto územnímu plánu hlavní evropské tahy vedou nejen centrem Plzně, ale i mnohými obytnými předměstími a vážně jim škodí.

Ale plán srovnat se zemí historické centrum realizován nebyl…
Byla to doba plná optimismu. Vytvořila se iluze, že se podaří postavit během jedné generace nové město. Ale v 60. letech bylo realizováno jen velmi málo z plánovaných velkorysých staveb a doba normalizace byla podstatně horší. Vždyť areál fakultní nemocnice není dokončen dodnes, stejně jako tzv. Zelený trojúhelník – tedy univerzitní areál. Nebyly finanční, technické a ani personální prostředky na to realizovat všechny plány, a tak naštěstí Americká a Klatovská třída, stejně jako synagoga a jiné stavby určené ke zbourání, zachovány zůstaly.