Publikaci vydala na sklonku roku Paseka a komu tenhle knižní skvost unikl, má ještě šanci jej na pultech pořídit. Třeba jako novoroční dárek tomu, kdo Šabachovo svižné pero, trefné postřehy i smysl pro humor ocení. Je věru co číst. Zmínění editoři, kteří jsou sami zkušenými literáty, nabízejí rozmanitý výběr.
Je tu třináct povídek a dvě novely, nechybí Šakalí léta ani Občanský průkaz, jež daly základ muzikálu Jana Hřebejka a filmu Ondřeje Trojana. Odehrávají se v galerii, cirkuse či ve škole, obzvlášť půvabná a vtipná je Balada štědrovečerní, krásně posmutnělý zase Člověk z galerie. Jako bonus přihodili editoři dvě roztomilé krátké povídky ( Z šuplíku), Vesmírná podivnost o pocitech kdesi mezi planetami je lahůdka takřka filozofického rozměru.
Historky od pípy
Všechny dokládají Šabachův široký tematický záběr, úsporný styl a slovní eskamotérství, jež činí z každé jeho četby náramný zážitek. Mají v sobě humor i nostalgii, barevné lidské typy, cit pro pointu. Díky přirozené řeči, nespisovné češtině a citově zabarveným výrazům je to autor v podstatě přístupný všem čtenářským vrstvám.
Byl velmi společenský a jak editoři správně připomínají, bylo možno jej často zastihnout v různých restauračních zařízeních, od vinohradské restaurace U Parlamentu, přes malostranského Bonaparta až po bubenečskou hospodu Na Slamníku. Náměty sbíral všude, ale ponejvíce právě v jejich zdech, u nevysychající pípy a spousty historek.
Věčná škoda, že ho tam už nepotkáme. Od podzimu 2017 jsou místa Petra Šabacha prázdná. Jeho pábitelské útržky života na stránkách knih jsou ale pořád k mání. Naštěstí pro nás.
