Po retrospektivě malíře a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka tak následuje velká přehlídka tvorby sochaře Huga Demartiniho (1931 - 2010). Oba umělce pojilo dlouholeté přátelství od studií na pražské Akademii výtvarných umění v padesátých letech.

Výstava zahrnuje díla od roku 1956 do počátku devadesátých let ze všech nejdůležitějších období jeho umělecké dráhy.

Poukazuje na Demartiniho originální přínos českému sochařství druhé poloviny 20. století, který se zakládá především na odvaze k experimentu.

Sleduje pozoruhodný vývoj, jímž umělec prošel od tradičního figurálního sochařství přes informel ke konstruktivním tendencím šedesátých let, kdy vytvářel charakteristické reliéfy a objekty z chromových koulí a podnikal radikální experimenty s náhodnými kompozicemi zasahujícími do oblasti akčního umění.

Pozornost samozřejmě věnuje i dalším jeho proměnám v sedmdesátých a osmdesátých letech a návratu k prostému sochařskému materiálu.

(kul)