Náklady na stavbu výstavní síně by podle Krnáčové měl nést stát, Praha by se postarala o pozemek. Letná je jednou z několika vytipovaných lokalit. Další místa ale primátorka zmínit nechtěla. O záměru prý diskutuje s Národní galerií, která by měla nové prostory provozovat. Zda by se do budovy mohla v budoucnu přesunout Muchova Slovanská epopej, kterou autor Praze věnoval pod podmínkou, že pro ni vybuduje důstojnou síň, nedokázala primátorka říct.

Ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt o záměru vybudovat pro instituci novou budovu mluví od svého nástupu do funkce, tedy zhruba rok. NG má šest objektů pro své sbírky a expozice, ani jeden z nich však nevznikl přímo pro potřeby galerie, měly původně jinou funkci.

Myšlenka stavět novou budovu doprovází úvahy o tom, zda NG setrvá ve Veletržním paláci, kde se nyní prezentuje umění 20. a 21. století, který ale potřebuje nákladnou rekonstrukci. Nová budova by podle Fajta měla hostit právě současné a moderní umění včetně umění 19. století, kde má moderna své zdroje a které je teď podle něj nesmyslně expozičně rozděleno.

V minulých měsících Fajt novostavbu prosazoval a mluvil o ní také náměstek ministra kultury pro oblast živého umění Miroslav Rovenský (KDU-ČSL) – jako o multifunkční stavbě pro současné umění, včetně třeba koncertní síně. Rovenský na ministerstvu v dubnu skončil.

Jiří Fajt v tomto týdnu představil svou koncepci rozvoje NG do roku 2020 a připustil, že pro současné potřeby NG a Sbírky moderního a současného umění by byl Veletržní palác po důkladné rekonstrukci adekvátní. Myšlenku novostavby však neopouští.

Ze záměru postavit v Praze moderní operní sál podle primátorky sešlo. „Domníváme se, že není potřeba dál rozvíjet tuto oblast. Praha má stejný počet koncertních sálů jako třeba Vídeň," doplnila. Podle dřívějších plánů mohl sál stát třeba na ostrově Štvanice.