Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Průvodci mají na zámcích nezaměnitelné místo, nesouhlasí kasteláni s Putnou

Opavsko - Hladinu kolem prohlídkové sezony rozvířil zhruba před rokem mediálně proslulý pedagog Karlovy Univerzity Martin C. Putna. Přišel s názorem, údajně odkoukaným v cizině, že průvodci jsou na zámcích už zbytečným přežitkem. Návštěvník by podle jeho představ měl hned u vchodu dostat do ruky tištěného průvodce, se kterým by se pak libovolně potuloval celým objektem. Novopečený profesor položil se vší vážností otázku, jestli by bylo těžké zavést něco podobného také u nás.

21.7.2013 4
SDÍLEJ:

Průvodce. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Vraný

Kasteláni zámků na Opavsku jsou v názoru jednotní. Radomír Přibyla považuje takovou představu za srovnávání nesrovnatelného. „Návštěvníci si v cizině mohou prohlížet některé historické objekty sami, ale na rozdíl od našich zámků v nich neuvidí žádný drobný mobiliář," připomíná kastelán ze zámku Hradec nad Moravicí.

Jeho interiéry jsou drobností naopak plné a přítomnost průvodců je nutná pro zamezení jejich poškození nebo krádeže.

Kdo odpoví na otázky?

V tištěných průvodcích navíc nebývají uváděné zajímavosti a návštěvníci je chtějí znát. „Mívají hodně dotazů a někdy dokonce i problémů, u kterých jsou průvodci nenahraditelní," dodává kastelán Přibyla. Návštěvníkům zaručují procházku celým okruhem bez bloudění a poskytnuté informací o všem, co je zajímá.

S Putnovým nápadem nesouhlasí ani Eva Kolářová. „Pokud člověk přijde do nemocnice, také nedostane natištěný anatomický obrázek s vysvětlivkami, aby se vyšetřil sám," argumentuje raduňská kastelánka.

Průvodci jsou i ve světě

Za posledních dvacet let prošla dost zámků v Německu, v Rakousku, ve Francii a v Itálii a všude s průvodci. „V instalaci máme kolem dvou tisíc, většinou drobných předmětů. Jak by to s nimi asi dopadlo, kdyby s návštěvníky nebyli průvodci?" ptá se kastelánka.

Pro odpověď nemusí jít nikdo daleko. Prohlídky bez průvodců jsou však pro ni nemyslitelné z více důvodů. O zámku musí totiž průvodce vědět všechno, co věděl jeho původní majitel. „Průvodce uvede návštěvníky do atmosféry objektu, přiblíží jim životní styl majitelů tři století zpátky a představí jim známé osobnosti, které s nimi byly nějak propojené," dodává Eva Kolářová Upozorní je též na detaily, které jim mohly při prohlídce uniknout.

Průvodci na obou zámcích procházejí při výběru náročnými zkouškami a ovládají cizí jazyky. Provázejí především ze zájmu, protože plat, který za to dostávají, je v podstatě jen symbolický.

Cizojazyční průvodci se muzeu osvědčují

Nápad s tištěnými cizojazyčnými průvodci po šesti objektech Slezského zemského muzea je výhodný pro všechny zúčastněné.

Cizinci zpravidla češtině nerozumějí, a tím je pro ně individuální prohlídka bez průvodců dost složitá. S tištěnými průvodci v polštině, angličtině a němčině se v expozicích už dokáží dobře zorientovat. „Tyto průvodce využíváme také při jednání se zahraničními partnery, pro které je tím naše nabídka přehledná," pochvaluje si ředitel muzea Antonín Šimčík jejich roční existenci.

Průvodci vznikli díky projektu Open Gates to Silesian Museum, zapojeného do Fondu mikroprojektů v Euroregionu Silesia, jako výsledek snahy muzea na další zlepšování služeb. Přišel na zhruba 862 523 korun a financovaný byl z 84,03 procenta Fondem mikroprojektů Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007-2013. Finanční spoluúčast Slezského zemského muzea představovala 15,97 procent celkových nákladů.

Tištění průvodci jsou určení pro historickou výstavní budovu, Památník Petra Bezruče, Arboretum Nový Dvůr, Památník II. světové války v Hrabyni, Areál československého opevnění Hlučín-Darkovičky a Srub Petra Bezruče v Ostravici. Zájemci si je mohou vypůjčit v pokladně navštíveného objektu.

„Návštěvníci je využívají a jejich reakce jsou pozitivní. Osvědčili se a určitě budeme tuto možnost nabízet i v příštích letech," slibuje ředitel Šimčík.

V historické výstavní budově muzea jsou tištění průvodci navíc kombinovaní s audioprůvodci a výběr jazyků nebyl náhodný. Němčina s polštinou kopíruje historický vývoj Slezska a jeho ovlivňování českým, polským a německým obyvatelstvem. Angličtina zase představuje nejrozšířenější světový jazyk.

Autor: Jitka Hrušková

21.7.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kateřina Perknerová.
3 9

Komentář Kateřiny Perknerové: Chraňte si hrdla i majetek, parlament zasedá

Lidé si přípomínali 17. listopadu v centru Prahy 28. výročí Sametové revoluce a následný pád komunismu. Národní třída
AKTUALIZOVÁNO
92 46

17. listopad: Pieta, demonstrace, koncerty. Lidé zaplnili ulice

Praděd pokryl sníh a pomníky hrdinů svíčky: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 16. a 17. listopadu 2017.

Rekordní léto cestovek. Kam Češi letos létali nejvíc?

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Nejvíce Čechů v historii letělo letos v létě na dovolenou k moři.

Školákům pomáhají při výuce roboti. U dětí rozvíjí logické myšlení

Jsou drobní, blikají a poslouchají rozkazy. Na Základní škole Purkyňova ve Vyškově se školáci učí s pomocí malých robotů, takzvaných Ozobotů. Žáci se díky nim zábavným způsobem seznamují se základy programování.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT