Jedno z nejstarších recitačních a pěveckých klání, kterého se každoročně účastní všechny úrovně škol, by se mělo místo v dubnu uskutečnit o několik měsíců později. Datum zatím není jisté, některé kraje uvažují o říjnu.

Již nyní se však ví, že se neuskuteční celostátní kolo. „Ve většině krajů se nejspíš přehlídky konat budou, ale ani tady se neví, zda za současné situace dostanou od sponzorů slíbené prostředky. Navíc řadě studentů mění epidemie plány, posunou se maturity, státnice, proto ne všichni, kteří byli na soutěž připraveni, budou moci akceptovat nové termíny. Počítáme s tím, že tento ročník bude z těchto důvodů slabší, “ říká dlouholetý předseda organizačního štábu festivalu Jiří Klapka.

Jako paralelu připomíná fakt, že se roku 1830 inspirátor soutěže, ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin ocitl také v karanténě. Kvůli epidemii cholery uvízl pár týdnů před svatbou na rodovém sídle ve vesnici Boldino. Dočasnou izolaci využil k napsání děl Hodokvas v době moru, Domek v Kolomně, Skoupý rytíř, Mozart a Salieri, Bělkinových povídek, tří desítek lyrických básní, ale hlavně k dokončení Evžena Oněgina.

A nakolik poznamenává soutěž nálepka minulého režimu? „Sleduji akci od osmdesátých let, kdy se v celém Československu každoročně účastnilo více než půl milionu žáků a studentů. Řada účastníků přišla jistě z povinnosti, ale pro mnohé to byla průprava k přijímacím zkouškám na umělecké školy. Recitace a zpěv jsou disciplíny, u nichž je podmínkou talent, navíc v jazyce originálu, to se dá těžko absolvovat z prospěchu. Zájem o ruskou kulturu samozřejmě negativně poznamenala srpnová invaze v roce 1968. Další propad nastal po roce 1989. Za posledních deset let se ale čtyřikrát zvýšily počty žáků a studentů, kteří se učí rusky, tím se dostalo pozornosti i ruskému umění a uměleckému přednesu.“

BLANKA FRAJEROVÁ