V čase adventu se mnozí z nás vydávají na honbu za vánočními dárky pro své blízké. Někteří opatřují prezenty posedáváním u internetových prohlížečů a přihazováním do virtuálního košíku. Jiní se vydávají na dlouhé výpravy, z nichž se vrací ověšeni nákupními taškami. Ať tak či onak, povinnosti a jejich plnění by měly být spojeny i s chvilkou odpočinku a uvolnění.

Přesně takové vytržení z hektičnosti svátků nabízí výstava připravená pro návštěvníky centra Prahy.

450 let od vystavení prvního betlému

Stovky a tisíce turistů tvořící jednolitou přílivovou vlnu valící se ulicemi města jsou rázem pryč, vstoupíte-li do prostor historického komplexu Klementina. Muzeum betlémů Karlštejn, jehož provozovatelkou je paní Romana Trešlová ze Senomat, ve spolupráci s Národní knihovnou připravilo exkluzivní výstavu betlémů ke 450. výročí prvního vystavení betlému na církevní půdě, která je k vidění až do 6. ledna (otevírací doba: každý den 9-18, o Štědrý den 
9-15 hodin).

Historický rozměr několikasetletého jubilea doplňuje samotné stáří exponátů. Vystavené betlémy pochází z dob českého baroka (díla z 18. století) až do konce druhé světové války.

Kopce, na nichž se pasou zvířata, domy, stromy

Kromě jednotlivých figurek biblického i nebiblického charakteru postavených volně v prostoru, u kterých si snad nejvíce všimnete detailů a preciznosti práce betlémářů, jsou k vidění betlémy s kulisou krajiny, které tvoří ilustraci narození Páně se vším všudy. V takovém případě jsou přítomny kopce, na nichž se pasou zvířata, domy, stromy a mnohé další prvky přispívající k věrohodnosti miniatur. Dále jsou k vidění i tzv. líné (skříňové) betlémy, které jsou natrvalo usazeny v prosklených vitrínkách a rozestavění postaviček je tak neměnné. Raritně mezi statickými exponáty může působit mechanizovaný betlém, který se po vhození mince začne pohybovat a hrát.

Pestrost vystavovaných děl je zaručena nejen jejich rozličnými rozměry, ale především nezaměnitelným rukopisem příslušného umělce (betlémáře). Betlémy se také liší materiálem, který byl užit na jejich zhotovení. Setkáte se tak převážně s dřevěnými, ale i papírovými, malovanými, chlebovými, hliněnými, durolinovými a voskovými jesličkami.

Můžete si odnést suvenýr

Betlémy z nejznámějších betlémářských regionů Česka jsou často umístěny na historickém nábytku (stoly, komody) pocházejícím z 19. století, takže nezaměnitelnost dojmu z výstavy je dále umocněna. A jako by unikátů nebylo dost, k vidění jsou i duchovní sochy a historické obrazy, jimž vévodí olejomalba (na papíře) Klanění tří králů z 18. století umístěná naproti vchodu do výstavních prostor. To vše doplněné vánočními stromky, vůní jehličí, dřeva a hudbou.

A ten, kdo by si chtěl kousek pohodové atmosféry odnést s sebou domů, může si v galerii opatřit nějaký ten suvenýr z perníku či papírový betlém.

Betlémářství ve zkratce

Zní vám pojem betlémářství poněkud nezvykle? Jestli ano, jste na tom stejně jako já, když jsem se poprvé dozvěděl, že v České republice existuje významná tradice výroby betlémů a dokonce i komunita lidí, která se o vyobrazení narození Ježíše Krista zajímá – Spolek českých betlémářů. O to větším překvapením může být skutečnost, že obdobné spolky existují nejen v Evropě, ale i v Americe a dalších koutech světa, a že jednou za čtyři roky se koná mezinárodní kongres betlémářů (ten další příští rok v Rakousku). Ale zpět k mapování tradice tohoto řemesla (a umění) v českých krajích.

Jak již bylo řečeno, samotná výstava se koná na počest historicky prvního vystavení betlému v českých zemích. Tato událost proběhla roku 1562 v kostele Sv. Klimenta (Staré město) pod patronátem katolického řádu Jezuitů. Od nich se tradice vánočního vytavování betlémů rozšířila mezi další kněžské řády do kostelů a klášterů v Čechách a na Moravě. Po útlumu této tradice v době osvícenství v druhé polovině 18. století nastala ve století 19. obroda – především o druhé polovině století a přelomu 19. a 20. století se hovoří jako o zlatém věku betlémářství.

Kromě kostelů a panských sídel se jesličky objevují i v běžných domácnostech, a to v podobě řezané, malované, papírové či jiné. Lidé si je zhotovují sami či kupují na trzích.

A kde se v českých zemích ponejvíce nacházely betlémářské dílny? Můžeme nalézt hned několik významných regionů, z nichž každý měl svá specifika.

Je třeba říci, že inkriminované oblasti patřily mezi ekonomicky slabé a tvorba betlémů se pro řemeslníky mnohdy stávala obživou. Řadově jmenujme např. oblast Orlických hor, Krušných hor, Krkonoš, Příbramska, Slezska, Třebíčska atd. Řezby z Kralicka se např. vyvážely do celé Evropy a dokonce i do zámoří. Bylo možné setkat se jak s profesionálními dílnami, tak s amatérskými řemeslníky. To je případ například Šluknovska, kde betlémářství zasadil osudnou ránu až chod dějin v podobě odsunu Němců ze Sudet, neboť právě oni byli nositeli betlémářského řemesla.

Ale abychom betlémářské tradice „nepohřbili" spolu s koncem druhé světové války, zmiňme, že v Třešti je dodnes duch betlémů přítomný v podobě řezbářského sympozia a také v podobě jakýchsi minivýstav, kdy majitelé betlémů otevírají v čase adventu dveře svých domovů návštěvníkům, aby se mohli podělit o krásu vyobrazení Ježíškova narození.

VLADIMÍR KALIŠ