Své fotoaparáty si Gottstein vyráběl doslova na koleni a dokázal s nimi téměř zázraky. Jeho širokoúhlé snímky v podstatě neměly konkurenci právě šířkou záběru. Prováděl různé experimenty, například tvořil snímky skrze kravské oko. Za svého života procestoval celou Evropu a všude si vezl sebou svůj Bednaflex, jak svůj nejslavnější, svépomocí vyrobený fotoaparát nazval. V mládí se podílel i na tvorbě slavného českého filmu Počestné paní pardubické. 

Zdroj: DeníkČím je tento fotograf zajímavý, jaké jsou vlastně podle vašeho názoru jeho nejzajímavější počiny?
Zajímavý je tím, čím se vlastně proslavil nejvíce, totiž svým netradičním koníčkem a to výrobou vlastních fotoaparátů, kterých sestrojil okolo pětadvaceti kousků. No a samozřejmě nesmíme pominout to, co s nimi tvořil, tedy netradiční širokoúhlé fotografie, které ve světě pravděpodobně neměly obdoby. Mezi nejzajímavější počiny patří třeba výroba fotoaparátu z brýlové čočky v přímém přenosu brněnské televize, exponování fotografie, vyvolání a na konci pořadu odevzdal tři fotografie o velikosti 13 krát 18 centimetrů nebo jeho často zmiňované experimenty s fotografováním přes kravské oko.

Jak je vlastně vyráběl a kolik jich v muzeu máme?
Vyráběl je vlastně zcela nahodile. Bez technologie, plánu a obvykle obráceným způsobem, prostě podle materiálu, který měl zrovna po ruce. Musel se obejít bez měřících přístrojů počítajících s deseti tisícinami milimetru, jaké používaly velké závody. U ohniskové vzdálenosti 13 prostě uřízl překližku, která měřila třináct centimetrů, cívky přichycoval starými šrouby a k otáčení posloužila sponka na papír nebo křídlová matka. Inspiraci našel u Přemysla Koblice, jeho Telebrylu a fotoaparátu Epifoka. V muzeu máme v podsbírce techniky osm Gottsteinových fotoaparátů, včetně nezjnámějšího Bednaflexu Horníček.

Adolf Mayer za války
O válečném hrdinovi z Ústí nikdo nevěděl. Teď mu připravují pamětní desku

Jak tedy fotil přes kravské oko?
Musel sestrojit speciální lůžko, se kterým fotografoval ze shora dolů. Každé ráno chodil z jatek, nosil si domů kravské oči a teprve v noci je vkládal do lůžek, jelikož to jeho žena velmi nelibě nesla. Zhruba ze sto očí, které zpracoval, bylo jen čtyřicet zdravých, bez zákalu nebo vady. Sám později v rozhovoru přiznal, že to nebyla vůbec voňavá záležitost.

Slyšel jsem, že také pomáhal filmařům?
Spolupracoval na filmu Počestné paní pardubické z roku 1944 s Jindřichem Plachtou a dalšími ikonami předválečného českého filmu. Pro barrandovské ateliéry fotografoval hlavně pardubické interiéry a podle jeho snímků pak kulisáci stavěly filmové dekorace.

Jak daleko do světa se dostal? Co se mu podařilo zdokumentovat, vím například o Michelangelových freskách, kde jsou postavy v Sixtinské kapli ještě zakryty nepůvodními hábity, zatímco dnes je k vidění po restaurování již původní malířův originál, tedy figury jsou nahé, co dalšího víme?
Mimochodem, k Sixtinské kapli se váže zajímavá historka, jak přímo před očima strážců opřel bedýnku o mříž, exponoval, počítal do dvaceti. Mezitím se ještě zeptal, zda by nebylo možné fotografovat, přičemž ho stráže kategoricky odmítli. Pak už docházel čas, zavřel závěrku a fotografie byla na světě. Navštívil jinak spoustu států světa. Jeho cesty vedly k Baltu, do Jugoslávie, Bulharska, Maďarska, tehdejšího Sovětského svazu, Švýcarska, Monaka a Rumunska a tak dále.

Z rekonstrukce parního mlýna v Chabařovicích. Vizualizace.
Místo parního mlýna vyroste v Chabařovicích za padesát milionů centrum služeb

Co on sám, vydal nějakou publikaci a pořádal výstavy se svými unikátními snímky?
Když Československé středisko výtvarných umění Art Centrum pořádalo výstavu Člověk a jeho svět v areálu výstaviště v Montrealu v Kanadě, byl Gottstein jasnou volbou spolu s dalšími pěti koníčkáři. Tři zúčastnění byli z ústeckého okresu! Jeho fotografie se staly součástí expozice nazvané ČSSR tvoří a zpívá v sekci Individuální zábava – koníčky. Konkrétně poslal fotoaparát Bednaflex Major na film 6x6 a leporelo s názvem Vzlet chrousta. On sám je autor dvou publikací a to Staré Pardubice z roku 1946 a Pohledy na svět 66x Bednaflex z roku 1980. Obě publikace si zájemci mohou prohlédnout v muzejní knihovně.

Karel Gottstein byl patrně jedním z nejoriginálnějších fotografů Ústecka.Kurátor fotosbírky Jiří Preclík.Zdroj: Deník/Janni VorlíčekPojďme do současnosti, o velké výstavě Gottsteinových fotografií se mluví tak dva tři roky, proč až letos?
Má to samozřejmě, jako všechno poslední dobou, souvislost s pandemií, protože mi umožnila dokončit text do knihy o Karlu Gottsteinovi a v souvislosti s textem se začala připravovat i výstava. Nutno podotknout, že Ústecký deník sice už v roce 2016 napsal, že publikaci připravujeme, ale tenkrát jsme o tom v podstatě jen uvažovali, praktická příprava začala o něco později.

Takže bude nejen výstava ale i kniha?
Jistě, publikace máme až na nějaké drobnosti připravenou. Aktuálně čekáme na rozpočet muzea a podle toho rozhodneme, kdy ji vydáme.

Na závěr, co všechno bude na připravované výstavě, kdy a jak dlouho bude možné si ji prohlédnout?
K vidění bude jeho celá původní výstava z roku 1970, dochované fotoaparáty, leporela, fotografie a samozřejmě nebude chybět ani kravské oko. Na výstavě spolupracuji s architektem Tomášem Petermannem, takže je určitě nač se těšit. Výstavu otevřeme 15. května ve 14 hodin, trvat bude několik měsíců.