Tate Modern vznikla odvážnou konverzí elektrárny Bankside, která byla postavena ve dvou etapách v letech 1947 a 1963 a z provozu byla vyřazena v roce 1981. Právě to, že se výtvarné umění usídlilo v původně průmyslových prostorách a že architekti umístili srdce galerie do původní turbínové haly vysoké přes sedm pater, kde se kdysi nacházel generátor elektrárny, přitahovalo do Tate Modern i ty, kteří byli spíše než na samotné umění zvědaví právě na budovu samotnou.

Stejné je to i nyní, protože švýcarští architekti nové křídlo ve tvaru pyramidy navrhli tak, že se z vyšších pater nabízí dechberoucí panoramatické výhledy na Londýn. Mnohým tak muzeum stojí za návštěvu, i když je jinak vystavené umění příliš nezajímá.

Hned během prvního víkendu po otevření prošlo branami nové Tate Modern 143.000 lidí. "Ačkoli se obvyklý počet návštěvníků během otevíracího víkendu více než zdvojnásobil, myslím, že se cítili dobře i za takto hektického provozu," uvedla ředitelka galerie Frances Morrisová.

Během následujících měsíců si galerie zátěžový test nejspíš ještě několikrát zopakuje, protože počty příchozích se zvýší mimo jiné díky vrcholící turistické sezoně a lákadlům v podobě nově instalované stálé expozice a krátkodobých výstav. Tento týden například v galerii začíná obří retrospektiva americké umělkyně Georgie O'Keeffeové, na niž zvou i nadšené recenze. Koncem roku se v sálech objeví práce Američana Roberta Rauschenberga a příští rok se zřejmě stanou hitem výstavy sochaře Alberta Giacomettiho a malíře Amedea Modiglianiho.

Pro milovníky umění z Česka může být překvapením i fakt, že v expozici najdou i díla českých výtvarníků. V sále věnovaném technice koláže a asambláže totiž kurátoři vystavili tvorbu Jiřího a Běly Kolářových. Kolářová je zastoupena koláží vytvořenou ze svorek na papír, která v roce 1969 dostala název Svorková tajenka. Na stejném místě visí i čtyři proláže jejího manžela, které počátkem 70. let vytvořil jako poctu francouzskému básníkovi Charlesi Baudelairovi.