V dětství chtěla být úřednicí, největší radost jí prý dělalo, když mohla vyplňovat různé papíry. „Rodiče museli stát frontu a já jsem jim dávala dotazníky,“ s úsměvem vzpomíná. „S nadšením jsem evidovala účtenky a dávala razítka,“ směje se. Osud ji však nakonec zavedl na prkna, která znamenají svět.

V současnosti ovšem musela divadlo omezit i přesto, že jej miluje. „Natáčení seriálu Modrý kód mi momentálně zabírá tolik času, že hraju pouze ve dvou inscenacích. Scénáře se učím všude, doma, v autě, ve dne i v noci,“ popisuje náročnou přípravu. Na place je od šesti do šesti, a tak volného času příliš nemá. Pokud si však nějaký najde, ráda jej tráví v teplákách na chalupě nebo na horách.

Nejlépe se hrají negativní postavy

Jako začínající herečka se hned dostala do Národního divadla. „Když to bylo poprvé, hrozně jsem se toho prostoru lekla. Postupně však tréma opadla a já se tam cítila jako ryba ve vodě,“ vypráví herečka, která se zde potkala s takovými jmény, jako je Jana Hlaváčová, Radovan Lukavský, Luděk Munzar, Josef Kemr nebo Rudolf Hrušínský. „Je pravdou, že tehdy jsem si toho tak nevážila. Dneska bych to už brala jinak,“ přiznává.

Sabina Laurinová ztvárnila v divadle různé postavy, a nejenom hezkého a čistého charakteru. Ty rozporuplné nebo negativní se jí hrají lépe. Odezva od diváků však v takovém případě nemusí být právě laskavá. Své o tom ví i půvabná herečka.

„Měla jsem skvělou roli v představení Na východ od ráje. Hrála jsem Kate, opravdu hnusnou roli, pokřivený charakter, zkrátka mrchu. Do té role jsem se vžila natolik, až mi z toho bylo opravdu špatně. Po představení, když jsem šla kolem vrátnice, tak na mne paní u okénka volá: Kdybych vás neměla ráda, hned vám vrazím facku. A to jsou právě ty nejlepší odezvy od diváků. Protože to je důkaz, že jste to zahráli dobře,“ zdůrazňuje.

Ale například u Dámy s kaméliemi divačky plakaly. „Chodily za mnou a děkovaly mi, prý jsem v nich opět probudila cit,“ prozrazuje.

Spadl na ni Tesařík

U pohádky Z pekla štěstí zase nebyla nouze o vtipné situace. „Vždy jsem byla taková akční. Tehdy jsem se s Mirkem Šimůnkem vsadila, že v těch pěkných a bohatých šatech vylezu na strom. Nevěřil mi. Tak já jsem na ten strom vylezla. No jo, tam to šlo v pohodě, ale dolů jsem se pak nemohla dostat. Museli mě sundat hasiči,“ směje se.

Perné chvilky zažila například na muzikálovém přestavení Hamlet, kde ztvárnila Ofélii. V jednu chvíli ležela na márách mrtvá a čekala, až ji spustí do hrobu, jenž byl pod úrovní jeviště. To měli obstarat bratři Tesaříkovi, kteří hráli hrobníky.

„V duchu jsem už přemýšlela, co budu vařit, když najednou obrovská rána a něco na mne spadlo. Já byla pořád v roli, měla jsem zavřené oči. Promáčklo mi to hrudník a já se začala dusit. Hlavou mi blesklo: tak takto vypadá smrt na jevišti,“ vybavuje si teď už s úsměvem horké chvilky. Než se stačila vzpamatovat, to cosi se od ní odrazilo a Sabina se opět mohla nadechnout. Když otevřela oči, zjistila, že na ni spadl Richard Tesařík.

Kainovo znamení

Oblíbená herečka má dvě dcery, tu první, Valentýnu, porodila frontmanovi kapely Kabát, Pepu Vojtkovi. „Pepa byl u porodu. Velmi mi chtěl pomoct, ale byl tak strašně vtipný, že mě to totálně vyčerpalo,“ vybavuje si. Celou dobu prý někde za ní hrálo rádio, kde neustále šla nějaká klasika. „Když Valentýnka přicházela na svět, najednou pustili Kabáty. To nevymyslíš,“ směje se.

Sabina Laurinová má za sebou nespočet rolí, občas se objeví i nějaká choulostivá scéna. Herečku však trápí, jak k takovým věcem přistupuje zejména bulvár. „Ve filmu se občas nějaká ta nahota objeví. Pokud to však má význam, tak je to v pořádku. Jenže pak to někdo vystřihne a na internetu se už jenom řeší to, že herečka je nahá,“ stěžuje si.

To se stalo například při snímku Kainovo znamení. „Byl to krásný film o první křehké lásce. Druhý den se oba milenci probudí a dívka je nahoře bez, což znamenalo, že se už před sebou nestydí, protože v noci předtím zažili něco úžasného. Divák to pochopí, ale na internetu se objeví pouze tento záběr bez jakéhokoliv vysvětlení,“ podotýká Sabina a přidává: „Dneska se hodně rychle soudí. Někdo si něco přečte a nezajímá ho, jak je to ve skutečnosti. Mrzí mne, že si pak lidé o vás udělají obraz, jaký není.“

Sabina Laurinová je také výtečnou dabingovou herečkou. Byla dokonce nominována na Cenu Františka Filipovského za namluvení Geeny Davis ve filmu Thelma a Louise a Jodie Foster v snímku Návrat Sommersbyho.