Skrze jeho dílo objevují miliony čtenářů svět. Před padesáti lety zemřel Kerouac

Padesátá léta v USA. Jaderné pokusy, honba za mimozemšťany, thymolinový úsměv rodinek propagujících americký sen. Ale i jazzová čtení, tráva, experimentování v sexu a jiné zakázané komnaty.

V roce 1955 v sanfranciské galerii recituje Allen Ginsberg poprvé své Kvílení. O dva roky později je vydavatel této sbírky Lawrence Ferlinghetti uvězněn a obviněn z oplzlosti. Následuje proces, Ferlinghetti vyhraje. A s ním i celé literární hnutí beat generation, jehož nejvýraznější symbol Jack Kerouac právě vydal autobiografickou prózu On The Road.

Cesta do fantazie. Atlas literárních míst zve na výlet do vysněných světů

Ostatní

Pár týdnů po jejím zveřejnění ho kritici prohlásili za hlas nové éry. A přitom kniha čekala na to, až ji někdo odvážný publikuje, dlouhých šest let. Během té doby Jackovi vracela nakladatelství rukopis z nejrůznějších důvodů. Údajně propagoval homosexuální chování a užívání drog. Jiným zase vadil experimentální charakter textu, napsaný autorem za 20 dní na 37 metrů dlouhou roli papíru. Samozřejmě za použití podpůrných prostředků od benzedrinu, cigaret a kávy až po hrachovou polévku.

Z prvního vydání vypadla spousta pasáží, jež byly na svou dobu příliš otevřené. Přesto se z Kerouaka ještě před vydáním románu, respektive novely On The Road (Na cestě) stala kultovní osobnost. A to navzdory faktu, že skutečná povaha rodáka z Lowellu ve státě Massachusetts, žijícího u svých frankokanadských rodičů (správně se jmenoval Jean-Louis Kérouac), naprosto neodpovídala představě o dharmovém tulákovi, kterou si vysnili jeho čtenáři.

Z psychologického hlediska je Jack Kerouac dodnes velká neznámá. Na jedné straně silně tíhl k americkému konzervatismu a pravičáctví a tleskal honu na komunistické čarodějnice, který v padesátých letech rozpoutal republikánský senátor Joseph McCarthy. Na straně druhé si nepustil televizní přenos ze zasedání Výboru pro neamerickou činnost bez zapáleného jointu.

S nadějí za oceán? Z knihy o cestách do vysněné země mrazí

Ostatní

Označení „beatnik“ neměl rád. „Nejsem beatnik, jsem katolík,“ prohlašoval. Jednomu reportérovi ukázal doma obraz papeže Pavla VI. a řekl mu: „Víte, kdo to maloval? To já sám!“ Pak je tu ale úplně jiný Jack ten, který sloužil u maríny, s kámošem Nealem Cassadym procestoval křížem krážem Spojené státy, měl divokou aférku s Afroameričankou, které dal ve svém díle jméno Mardou, zkoušel ženy, muže, samotu a nachomýtl se i k jedné vraždě. Zajímal se o buddhismus a napsal jedny z nejlepších haiku (krátkých trojverší), jaké kdy vznikly mimo japonskou půdu.

„Úsvit spisovatel, co se neoholil, hloubá nad zápisníky.“ Tak zní jedno z nich. Kerouac si pohrával jak s imagí undergroundové celebrity, tak s obrazem usedlého, nudného chlápka, jenž se ke svým příběhům připletl spíše omylem.

Šílení a probouzení

„Ze střechy mi do piva spadla dešťová kapka.“ „Přejetá mou sekačkou čeká, až zmizím žába.“ „Ožralý jako dobytek píšu dopisy za hromobití.“ Ve svém zdánlivě nezajímavém světě vytvořil Jack Kerouac plno krásných sbírek básní, které český čtenář dosud příliš nezná, a potom desítky kratších i delších prozaických prací, jež se vpily do paměti milionů lidí doslova po celém světě.

U nás udržuje povědomí o kerouakovské poetice jeho dvorní překladatel Josef Rauvolf a nakladatelství Argo, které jen letos vydalo další dva tituly z Jackovy bohaté bibliografie. Ti, kdo se blíže zajímají o americkou literaturu, by si asi těžko dovedli představit svá postpubertální léta bez sbírky Kerouakových povídek Osamělý poutník, bible hippies Dharmoví tuláci, nádherně prostého příběhu chlapce jménem Mag či bez knížky o lásce spisovatelova života, která v románu dostala jméno Maggie Cassidyová.

Pocta napínavým románům. Tajemný Cornwall nepřestává dráždit

Ostatní

Převalujeme na jazyku název kalifornského pohoří Big Sur, kde napsal Kerouac stejnojmenný spisek o plíživém propadání šílenství. A těšíme se z tajemnosti názvu útlé knížky Satori v Paříži, ve které Jack pátrá po svém původu ve francouzské metropoli.

Satori je zenbuddhistický termín pro „probuzení“. Jack Kerouac slouží jako satori stále novým generacím, které znovu a znovu objevují svět i sebe skrze jeho slova.