Předchozí knihy obsahují autobiografické prvky, včetně dětské knihy Julie mezi slovy. Stejný pocit má čtenář i po přečtení Sítí. Je to jen zdání, nebo i tady hrají vaše zkušenosti důležitou roli?

Sítě jsou příběhy zcela smyšlené. Ale téma nízkého sebevědomí a nedostatečné sebedůvěry mě velmi zajímá a je mi blízké, souvisí nějak s mou niternou zkušeností i se zkušeností s okolním světem. To se v příbězích nutně projevuje. Prózu nikdy není možné utkat z čiré fabulace, ale vždy je to mix zkušeností, niterných, odposlechnutých, zažitých, zkrátka různých střípků, které ve výsledku dávají nějaký obraz.

Nakolik je pro vás důležité zpracovávat životní zkušenosti literárně? Chcete ostatním ukázat, že potíže a krize zažívají i jiní lidé?

SÍTĚ. Zkušenost je nepřenosná, knihou toho můžete docílit. Zcela jistě! Patřím k těm autorům, kteří si kladou nárok, aby kniha přesahovala do života čtenáře. Literatura má mimořádnou schopnost právě ve vztahu ke zkušenosti. Ta je sama o sobě v běžném životě prakticky nepřenosná. Ale příběh tu moc má. Tím, že do něj čtenáře vtáhnete, zprostředkujete mu jakési bezbolestné zakoušení určitého problému a skrze vyprávění ho můžete přivést k jeho řešení. Je to samozřejmě veliké štěstí a dar, když se to podaří.

Podtitul knihy zní Příběhy (ne)sebevědomí. Důsledky nízkého sebevědomí mají vliv na všechny hrdinky tří jinak samostatných příběhů. Co dalšího je jim společné?

Všechny hrdinky jsou ženy kolem třicítky a ani jedna na své problémy nerezignovala a snaží se svůj život změnit. To je podle mě to hlavní pojítko. I když každá své potíže řeší jinak, v jiných výchozích podmínkách a s odlišnými osobnostními rysy.

Pro každý příběh jste zvolila jinou formu – vyprávění v er-formě, e-mailovou korespondenci i osobní zpověď hrdinky. Byl v tom záměr, nebo formální různorodost vyplynula sama v průběhu psaní?

Spíš tak nějak vyplynula. Obvykle to ale u mě nebývá napoprvé a zvlášť u prvního příběhu jsem dlouho tápala.

Knihou se prolínají postavy manipulátorů, silných jedinců s psychopatickými rysy. Studovala jste nějak tuto problematiku?

Studovala a samozřejmě také konzultovala s odborníky. Bez toho by to napsat nešlo. Současně ale musím říct, že dokud se s psychopatickou osobností nesetkáte zblízka, skoro na vlastní kůži, vždycky to pro vás bude tak trochu neuvěřitelné. Zvlášť proto, že tito lidé jsou naprosto přesvědčiví a dokážou si velmi rychle získat důvěru okolí. Chtěla jsem ukázat, jak jsou tyto osobnosti v naší společnosti úspěšné, jak snadno jim dáváme do rukou moc nad svými životy, aniž bychom tušili, komu ji ve skutečnosti svěřujeme. Týká se to jak našich osobních vztahů, tak různých institucí. Právě proto jsem jeden z příběhů zasadila do zdravotnického prostředí. Tam se jako pacienti můžeme stát obětí manipulace a zneužívání naší bezmoci velmi snadno.