Datum, kdy se do Prahy sjede místní i světová smetánka, nebylo vybráno náhodně: v neděli 5. ledna 2020 je to totiž přesně 132 let od prvního otevření operní budovy (tehdy Nového německého divadla) v roce 1888. Symbolicky zazní stejně jako kdysi první tóny ouvertury Mistrů pěvců norimberských Richarda Wagnera pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karl-Heinze Steffense.

Koncert nazvaný Státní opera v proměnách času (1888-2018) v režii Alice Nellis provede diváky historií zdejších operních souborů. Orchestr a Sbor Státní opery v průběhu večera mimo jiné zahraje Janáčka, Smetanu, Pucciniho, Wagnera a mnoho dalších. Představí se významní sólisté (za všechny jmenujme Evu Urbanovou) i čeští a zahraniční hosté.

Celou akci včetně příjezdů hostů k opeře budou moci sledovat kolemjdoucí venku na velkoplošné obrazovce. Přímý přenos koncertu mohou lidé vidět také na programu ČT art.

Podívejte se, jak originálním způsobem zvala Státní opera na znovu otevření

„Smyslem rekonstrukce bylo vrácení Státní opery do původního stavu. Návštěvníci v hledišti by tak měli mít pocit, že se vrátili do časů habsburské monarchie do roku 1888. Do doby, kdy budova byla ještě Novým německým divadlem, které bylo otevřeno přesně před 132 lety. Ovšem zároveň bude technická část divadla tou nejmodernější. Tak se tu pod novou střechou setkají dva světy – ten minulý i ten dnešní. Přál bych si, aby se staronová podoba Státní opery stala právě místem setkávání různých světů, aby se v ní nescházeli stále jen titíž lidé, ale aby do ní začali chodit i ti, kteří třeba ještě nikdy v opeře nebyli,“ uvedl v tiskové zprávě ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Omezení dopravy na magistrále

Součástí nedělního znovuotevření Státní opery je také videomapping na historickou budovu, který lze vidět od 1. ledna. Projekce právě v neděli končí. Videomapping omezuje provoz na frekventované magistrále, která podél divadla postaveného v neorenesančním stylu vede. Řidiči ve večerních hodinách musejí s omezením počítat od parkoviště před Fantovou kavárnou po Václavské náměstí.

Ačkoliv se původně odhadovaly náklady na rekonstrukci na zhruba 900 milionů korun, nakonec první komplexnější oprava od přelomu 60. a 70. let minulého století stála 1,3 miliardy korun. Důvodem prodražení byla hlavně změna technologie jevištní točny za 115 milionů a rekonstrukce vzduchotechniky. Práce započaly v březnu 2017. 

Státní opera Praha dostala například nové jevištní technologie či moderní zkušebny. Opravou prošly baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Přibyla křesla, která nyní obsahují individuální titulkovací zařízení, nová je i opona. Všechny restaurátorské práce byly prováděny ručně pod dohledem experta. Za projektem rekonstrukce stojí ateliér Masák & Partner, která má na svědomí třeba opravu vyhořelé chaty Libušín na Pustevnách či opravy interiéru i exteriéru Pražského hradu.

Kvůli hluku z nedaleké magistrály, metra a železnice bylo podle restaurátorů nezbytné provést odhlučnění budovy. „Vytvořili jsme takzvaný dům v domě. Akustické místnosti jsme stavebně oddělili od okolních konstrukcí tak, aby se nepřenášely vibrace z vnějšku,” popsal Jan Luštický z ateliéru Masák & Partner.

Tablet u každého sedadla

Zajímavou novinkou pro návštěvníky je titulkovací zařízení. U každého sedadla je navíc zabudovaný tablet, kde si každý divák může zvolit jazyk. V budoucnu přibude na tabletech možnost třeba zakoupit lístky na další představení nebo objednat občerstvení na přestávku.

„Mám radost z velké a odborně náročné práce řady spolupracovníků v divadle i u dodavatelů stavby,“ shrnul generální rekonstrukci ředitel Národního divadla Jan Burian. „Usiloval jsem o komplexní rekonstrukci Státní opery a ta je ve finále. Teď budu usilovat o její nový umělecký rozkvět v evropském kontextu. Národní divadlo se všemi svými scénami chce být uměleckou institucí, kam se diváci z domova i ze zahraničí budou chtít vracet,“ dodal.