Příliš mnoho jsem studoval dějiny, psal o nich, než abych nevěděl, že většina se okamžitě převalí na tu stranu, kde je těžiště momentální moci…

Nejen pro tento citát Stefana Zweiga z doby, kdy už Evropou zmítala druhá světová válka, je důležité přečíst si znovu a pořádně jeho paměti Svět včerejška. Poprvé vyšly ve Stockholmu krátce po autorově smrti.

Ivan Wernisch
Život Ivana Wernische aneb Když básník píše o básníkovi

Vydavatelství Malvern je nyní nabízí v novém vydání a stačí prolistovat prvních pár stránek, aby nám došlo, že Zweigův odkaz je pořád neuvěřitelně živý.

Zánik mocné říše

„Nepatřím nikam, jsem cizinec, a v nejlepším případě host,“ říká v knize syn moravského Žida usazeného ve Vídni. Memoáry Stefana Zweiga jsou především popisem zániku jedné mocné říše, tj. habsburské monarchie („na mapě ji už nenajdete; byla smyta beze stopy“).

Zároveň se jedná o užaslou sondu do nového řádu věcí, kterému tehdejší člověk nemohl do důsledků porozumět. Ale my, kteří čteme Svět včerejška v roce 2020, si se zježenými vlasy uvědomujeme nejen různé dobové souvislosti, ale i znepokojivou paralelu se současnou epochou.

Ve věku 91 let zemřel 14. ledna 2020 romanista, literární historik a překladatel Josef Čermák (na archivním snímku z 29. června 2005)
Zemřel literární historik a překladatel Josef Čermák. Bylo mu 91 let

Jasnozřivý Zweig jako kdyby věděl, že jeho zkušenost budou lidé v budoucnu porovnávat s nějakou jinou, a přitom v lecčem příbuznou érou. V knize jim připravil stejně hluboký zážitek, jaký přinášejí jeho mistrovské novely ze souboru Amok nebo životopisné miniatury nádherně výstižné, stručné, a pře-ce poetické z jeho asi nejznámější prózy Hvězdné hodiny lidstva.

Zweigovi bylo ve válečných letech vytýkáno, že dobře ví, na kterou stranu barikády se postavit, a přesto se zdráhá Německo pod vládou Hitlera bezvýhradně odsoudit.

Životní cesta spisovatele Karla Čapka vedla řadou míst jeho rodného, Královéhradeckého kraje. Malé Svatoňovice, kde se narodil 10. ledna 1890 v domě na náměstí, si připomněly 130. výročí jeho narození.
Malé Svatoňovice si připomněly Karla Čapka. Ukázaly rukopisy a vysvědčení

V okamžiku, kdy měl promluvit, se odebral do mlčení. Nejen ve svých vzpomínkách, ale hlavně v životě se Zweig touto svou rozpolceností trápil. Jak strašně, to se ukázalo 23. února 1942 v brazilském městě Petrópolis poblíž Rio de Janiera, kam se uchýlil kde ale žádný klid nenašel. Ten den zde se svou druhou manželkou dobrovolně ukončil život. O příčině sebevraždy se můžeme jen dohadovat, je však zřejmé, že trpěl neschop-ností jedince zvrátit běh dějin.

Věk nejistot

„Musel jsem být bezbranným, bezmocným svědkem nepředstavitelného pádu lid-stva do barbarství, jež jsme pokládali za dávno zapomenuté,“ vyznává se ve Světě včerejška.

Miloš Zapletal.
Život samé psaní. Miloš Zapletal oslavil jubileum, tvorbu zasvětil skautingu

„Bylo nám určeno opět po staletích přihlížet válkám bez vyhlášení války, koncentračním táborům, mučení, masovému rabování a leteckým útokům na bezbranná města.“ Zweigův pocit člověka, jenž se zrodil ve věku falešné jistoty a náhle je v situaci, kdy si nelze být jist ničím, musí v dnešním čtenáři silně rezonovat.