Umělec, který dal výtvarné scéně nové tvůrčí postupy a úhly vidění, má širokou škálu výrazových prostředků. Expozice je zachycuje všechny. Nabízí tři stovky děl, jež tvořil devětaosmdesátiletý malíř od roku 1963 až dosud. Jsou mezi nimi reliéfy, pastely, koláže, různé objekty a především křehké drátěné plastiky – autorova doména a originální nápad, který nemá v moderním výtvarném světě obdoby. „Karel Malich byl můj profesor na AVU, udělal jsem to z lásky k němu," svěřil se autor zajímavého architektonického řešení celé výstavy Federico Díaz. „Prostor Jízdárny a vysoké stropy nám umožnily hrát si s pohyblivým světlem, levitací a nezvyklými výtvarnými efekty."

Magická krajina Malichových vizí

Světlo. Hledání harmonie. Jiné světy. To jsou klíčová témata výtvarníka Karla Malicha, jehož pozoruhodná retrospektiva je od pátku otevřena v Jízdárně Pražského hradu.

Závěsy pro jednatřicet drátěných plastik objednali kurátoři až z Dubaje a pomocí lanek a smyček vytvořili v Jízdárně na Hradě magickou krajinu Malichových vizí a světů, jež se – důmyslně nasvíceny – tiše houpou a otáčejí v prostoru. Celkový dojem proudu energie ze tmy do světla umocňuje dlouhý koberec v galerii přecházející postupně z tmavé do bílé. Pro inspiraci chodí malíř do přírody, pozoruje oblohu, lidi, ale i sám sebe. Proto najdeme mezi plastikami fragment muže sedícího s cigaretou v ruce nebo štamgasta u piva. Postavy jsou vytvářeny od půlky těla dolů (neboť, jak ironicky umělec říká: „sám sebe nevidím, leda od pasu dolů."). V zadní části galerie je umístěna i slavná lidsko-vesmírná soulož, jež symbolizuje naše návraty k počátkům a za kterou byl svého času umělec nesmyslně pranýřován.

Jsem překvapen, kolik toho tu je

„Jsem překvapen, kolik toho tu je," neskrýval sám Malich úžas nad velkorysou instalací svých děl. „Moc se mi to líbí, takhle jsem svou tvorbu ještě neviděl. Zdálo se mi, že bude obtížné dát ty nehmotné věci dohromady, ale dopadlo to skvěle!" Umělec, jenž vždy vstupoval proti kontextu doby i zaběhaných výtvarných směrů, v sobě nosil inspiraci od dětství. „Karel je mužem radosti a hravosti. Jako malý házel větroně do vzduchu a pozoroval je, odtud jeho vztah k plastikám, jež tvoří," říká o jeho tvorbě galerista Zdeněk Sklenář, jenž se rovněž podílel na koncepci výstavy. V horním patře galerie najdeme celou stěnu Malichových pastelů a také úryvky z jeho literární tvorby, mj. vzpomínky na dětství, jež namluvil Jiří Lábus.

V rámci výstavy byla vydána i úctyhodná monografie Karel Malich a leporelo s umělcovými kresbami z 50. let pro děti, Boříkova říkadla. Expozice bude otevřena do 8. května.