Pokud bude příznivé počasí, hlavní nedělní program proběhne v přírodním amfiteátru na Rychtě, a to včetně tradičního a neodmyslitelného závěrečného Monstrkoncertu. V něm všichni zúčastnění hudebníci spojí síly a připomenou sobě i posluchačům především kořeny české dechové hudby. V podání téměř dvou stovek muzikantů zazní skladby Karla Kolety, Františka Kmocha, Karla Vacka, Rudolfa Frimla, Julia Fučíka a dalších. Současnou koncertní hudbu pak bude reprezentovat stále vitální Jaroslav Zeman, s nímž oslavíme jeho významné životní jubileum.

Společnému vystoupení bude předcházet koncert Mistříňanky, populární slovácké dechovky. Na své si přijdou i milovníci dalších hudebních stylů, neboť zúčastněné kapely se představí ukázkami různých žánrů z repertoáru – klasickou hudbou starých mistrů, pochody, ale i moderními muzikálovými melodiemi.

A koho vlastně přivítáme? Z velkých orchestrů to bude Městská dechová hudba Červený Kostelec, Dechový orchestr města Hradec Králové a pochopitelně zahraje i domácí Koletova hornická hudba. Mezi dirigenty a čestnými hosty nebudou chybět Josef Maršík, Stanislav Horák, Petr Hamrský či aranžér a hudební skladatel Rudolf Koudelka. Z dalekého Chicaga do Rtyně už posedmé zavítá dirigent a velký obdivovatel festivalu a české dechové hudby Joseph Martan. Dalším zahraničním hostem bude mládežnický symfonický orchestr La Bamba String ze švédského města Ängelholm. Tento téměř padesátičlenný soubor se představí v sobotním i v nedělním festivalovém programu a navíc vystoupí v rámci svého turné po České republice i v Janských Lázních. Podobný program mají mažoretky ZUŠ A. M. Buxton Úpice, které švédský orchestr spolu s úpickou školní kapelou hostil v loňském roce ve Švédsku.

Stejně jako v předešlých letech nás festivalem provedou sourozenci Lucie a Tomáš Peterkovi, moderátoři Českého rozhlasu Hradec Králové. Novinkou pro návštěvníky je doprava na festival speciálním autobusem z okolních vesnic za symbolickou částku, samozřejmostí je i odvoz zpátky domů. Klub přátel Koletovy hornické hudby se jako hlavní pořadatel festivalu velmi obětavě podílí především na organizaci, zajištění spokojenosti účinkujících i návštěvníků a na udržení vyrovnanosti finančního hospodaření. Všem členům patří za nezištnou práci velké poděkování. Klub přátel i další partneři, kterými jsou Město Rtyně v Podkrkonoší a Koletova hornická hudba, se těší na Vaši návštěvu a přejí hezké počasí a dobrou náladu.

Jaroslav Zeman slaví osmdesátiny

Hudební skladatel, aranžér a dirigent. Rodák z Horních Chvatlin u Kolína. A blízkost Kolína, působiště Františka Kmocha, už to samo je jako vstupenka mezi nejlepší muzikanty. Hudbě se Jaroslav Zeman učil od šesti roků, pokračoval na Vojenské hudební škole a poté celoživotní praxí u vojenských orchestrů na různých místech, naposled jako kapelník Posádkové hudby Praha a také jako náčelník Vojenské konzervatoře v Roudnici nad Labem. V červnu 2002 obdržel od ministra kultury medaili Artis Bohemiae Amicis, protože se o dechovou hudbu zasloužil nejen jako interpret a skladatel, ale také jako schopný organizátor. Své organizační schopnosti uplatňoval jako vůdčí osobnost programové komise řady ročníků festivalu Kmochův Kolín. Jeho skladby a úpravy najdete na mnoha nosičích. K propagaci české koncertní dechové hudby přispěl dlouholetou spoluprací s německým vydavatelstvím Rundel, které vydalo řadu jeho titulů. Dirigováním své parádní polky Zátavská při závěrečném Monstrkoncertu si i ve Rtyni rádi připomeneme jeho významné životní jubileum, 80. narozeniny.

Na festival míří známá Mistříňanka

Málokdo ví, že dechová hudba Mistříňanka Antonína Pavluše vznikla v roce 1967 v Miloticích, kdy bratři Antonín a Josef Pavlušovi kolem sebe soustředili pro dechovku stejně zapálené muzikanty a vystupovali na kulturních akcích v regionu Moravského Slovácka. Pod vedením staršího z bratrů Antonína působila hudba celých čtyřicet let. Za tuto dobu absolvovala nespočet akcí – plesů, fašanků, velikonočních zábav, letních nocí, hodů a koncertů. Účinkovala i na svatbách a pohřbech. Zúčastnila se různých festivalů a soutěží, ze kterých vždy přivezla významné ocenění, většinou první místo. Mezi nejvýznamnější patří prvenství v soutěži O Zlatou křídlovku, kterou vyhrála jako první moravská dechovka v roce 1975 v Českých Budějovicích, a první místo na Mistrovství světa dechových hudeb ve Švýcarsku v roce 1990. Z původního obsazení zůstávají v kapele pouze dva muzikanti. Věkovým průměrem dnešní Mistříňanka patří mezi nejmladší dechové soubory. Uměleckým vedoucím je František Pavluš mladší, který ctí zásadu, kterou Mistříňance vytýčil při jejím založení jeho strýc Antonín, a tou je „nikdy nehrát ledabyle a aby muzikant a muzika v první řadě hráli pro lidi. A ať je to muzikant, zpěvák nebo skladatel, musí svým uměním oslovit i to nejprostší lidské srdce." Mistříňanka prezentuje nejen klasickou lidovou hudbu, ale je schopna bravurně přednést i moderní i vážnou hudbu. Samozřejmě neustále pro své posluchače vydává CD a DVD nosiče, kterých je v současné době cca 90. A hlavně můžete její jednotlivá vystoupení nebo celé pořady sledovat v televizi Šlágr. Přáním všech členů Mistříňanky je, aby si v dnešní uspěchané době co nejširší publikum našlo v jejím repertoáru tu svoji písničku nebo skladbu, aby dělali svým posluchačům a příznivcům co největší radost a aby nikdy nebyla dechovka okrajovým žánrem na hudebním poli. O to se bude dechová hudba Mistříňanka snažit i při svém vystoupení na festivalu Koletova Rtyně.

140. výročí od narození duchovního otce Čeňka Kolety

Čeněk Koleta se narodil 3. května 1876 na Náměrkách ve Rtyni. Hře na housle se Čeněk začal učit v sedmi letech u rtyňského učitele Věnceslava Brože a později na klarinet v Červeném Kostelci u Hynka Hanuše.  Kolem roku 1890 byl přijat do hornické hudby rtyňské, tehdy pod vedením Josefa Kuldy. V roce 1904 se tehdy osmadvacetiletý Čeněk Koleta ujal funkce kapelníka v hornické hudbě, ve které setrval celých 52 roků. S nástupem první světové války, v roce 1914, musel Čeněk narukovat na frontu a vedení hornické hudby předal bratru Karlovi. Čeněk se ve válce dostal k hudbě do Českých Budějovic, získal zkušenosti, jež mohl využít při dirigování  hornické hudby.

Druhou světovou válku prožil Čeněk ve Rtyni v Podkrkonoší, kde se svojí kulturní činností snažil zmírnit její následky. Po jejím skončení Hornická hudba opět hrála v lázních Velichovky, v Janských Lázních, v Poděbradech a zúčastnila se také několika soutěžních přehlídek o nejlepší hornické hudební těleso v Československé republice. V roce 1955 musel Čeněk Koleta zavřít svoji houslovou školu, neboť podmínky nastavené komunistickou stranou pro soukromé živnostníky byly neúnosné. V roce 1956 ukončil pro pokročilý věk svou dirigentskou dráhu. I nadále však občas chodil poslouchat na zkoušky Koletovy hudby a nechyběl nikdy na Monstrkoncertu, kde vždy nějakou skladbu dirigoval. Na Monstrkoncertu v roce 1967 nastydl, dostal zápal plic a na následky této nemoci 20. června 1967, ve věku 91 let, zemřel.  Největší pocty a vyznamenání se dostalo Čeňku Koletovi 21. května 1966, kdy mu v jeho devadesáti letech prezident Československé socialistické republiky Antonín Novotný propůjčil za celoživotní zásluhy o rozvoj české lidové hudby vyznamenání „Za vynikající práci". Právě jeho jméno nese v současnosti proslulá rtyňská kapela.       (Zdeněk Tlučhoř, red)