Patří k výrazným osobnostem současného domácího „šoubyznysu“. Po filmové  hudební letní romanci Muzzikanti, v níž se objevili vedle Jarka Nohavici přední čeští, slovenští a polští umělci, a česko-slovenské pohádce Když draka bolí hlava v čele s Karlem Gottem se do třetice pustil do filmování.

Zatímco v prvních dvou opusech byl na titulcích uveden nejenom coby scenárista a producent, ale také textař písní (v případě Muzzikantů i jako herec), u snímku Ženská pomsta, který se právě natáčí (režisérem všech tří filmů je známý slovenský tvůrce Dušan Rapoš) je především producentem.

Čím přitahuje filmové umění člověka, který se doposud věnoval spíše hudbě, zpěvu, textům, ale i produkování větších či menších festivalů a komponovaných projektů? Vzpomeňme třeba hudebně tanečně výtvarnou féerii Olza, která se odehrála před lety na řece mezi Českým Těšínem a polským Cieszynem.
Po Muzzikantech, kteří jsou mou srdeční záležitostí a prezentací mého milovaného koutu České republiky, a česko-slovenské pohádce Když draka bolí hlava jsem se chtěl zase trochu více věnovat muzice. Natočil jsem cédéčko Cabaret, otextoval řadu písní a odehrál spoustu koncertů s kapelou Legendy se vrací. Jenže když přišel Dušan Rapoš se scénářem nové komedie Ženská pomsta, neodolal jsem nutkání a pustil se do producentského kamikadze.

To jste si opravdu tolik věřil?
Zřejmě ano, a to ještě opomenu, že na počátku byl slovenský koproducent s kapitálem, který se pak vypařil jako pára nad hrncem, i to, že na sehnání financí bylo opravdu málo času. Ale vzhledem k tomu, že jsem býk, a ten, když si něco umane, jde za tím hlava nehlava. Spočítal jsem si, na co mám a na co ne, a začal stavět tým a shánět partnery.

Co vás tak drželo „nad vodou“?
Motorem mi byl i skvělý casting hlavních hereckých hrdinů Jana Paulová, Mahulena Bočanová, Eva Vejmělková, Robert Jašków, Miroslav Etzler, Petr Rychlý, Jakub Kohák, Dana Morávková a excelentní kameraman David Ployhar, který naskočil do tohohle vlaku. Začala jízda na horské dráze, ve které se ze mě stal více úředník vyplňující různá lejstra a papíry a ten, kdo prostě musí sehnat prachy. Snad se mi to vše podaří a 10. září letošního roku se diváci budou moci pobavit v kinech u Ženské pomsty.

Ty tři snímky jsou žánrově dosti odlišné. O čem bude Ženská pomsta? A jak se vám podařilo doposud u všech tří filmů tak báječné herecké obsazení?
Film Ženská pomsta je typickou ženskou komedií o tom, co všichni známe a nějakým způsobem jsme to i zažili, totiž o nevěře. Nevěrní manželé jsou za své hříchy po právu potrestáni, a jak tvrdí naše hlavní hrdinky, pomsta může být někdy i sladká. Víc neprozradím, snad jen, že komický příběh má několik překvapivých rovin a že se nejen ženy skvěle pobaví.

Každoročně vzniká nejenom v České republice  velké množství filmových děl. Co říkáte poněkud rozpačitějšímu přijetí pohádky Když draka bolí hlava u našich diváků, když snímek sbírá vavříny na mnoha prestižních festivalech v celém světě?
Víte, každý originální počin bývá v konzervativním Česku po zásluze potrestán. Pokusili jsme se s Dušanem Rapošem složit poctu česko-slovenské sounáležitosti, a to pohádkou v tradičním duchu, bez moderních prvků a s pěknými písničkami. Nepočítali jsme s tím, že Karel Gott za svou slovenštinu sklidí takovou až nenávistnou vlnu kritiky, přišlo nám to vtipné a neotřelé stejně jako Karlovi. Musím jen nechápavě kroutit hlavou, když si někde přečtu, že pohádka je moderní a ne klasická, v čem proboha? V té slovenštině? Krásná příroda, krásní herci, loutky, animace, ilustrace, písničky a žádné násilí a krev, pokud tohle je moderna, tak nevím?!

Vsadím se, že většina kritiků pohádku po první slovenské větě Karla vypnula a tím pádem nepochopila jeho slovenštinu, která měla v pohádce hlubší význam. O to víc jsem potěšen, že ve světě má snímek úspěch. Jako jedinou pohádku loňské produkce a jako jediný film nás koupila německá televize, budeme v Maďarsku, Polsku, Litvě, Rakousku, Švýcarsku a v dalších zemích. Vyhráli jsme festival ve Venezuele jako nejlepší celovečerní film, taktéž v Novém Mexiku, Indii, v Bělorusku dostal Karel cenu za nejlepší herecký výkon, jsme ve finále v Turecku, Albánii, Německu, je to málo? Myslím si, že pro propagaci Moravskoslezského kraje jsme udělali opravdu kus poctivé práce, a věřím, že s odstupem času se i diváci v Česku budou na pohádku dívat jinýma očima…

Vím, že každé natáčení vyžaduje především velkou trpělivost. Jak  si zvykáte na ten mnohdy nekonečný rituál, v němž jednotlivé obrazy nevznikají „na první dobrou klapku“, ale musejí se třeba natočit deset i vícekrát, aby v tomto případě režisér Dušan Rapoš po jejím  ukončení zvolal onu už legendární větu: „Ano, je to v kině, děkuji a jdeme na další záběr…“
Vždy na začátku si s Dušanem Rapošem uděláme takzvaný „megaexceletní cast“ a pak se jej snažíme naplnit. Musím říct, že zatím až na pár výjimek se nám to daří. Jsem hrdý na to, že v Muzzikantech máme Jarka Nohavicu, Maroše Kramára, Pavla Kříže, Martina Dejdara a další skvělé umělce, včetně držitelky Českého lva Michalinu Olszańskou, že v pohádce Když draka bolí hlava, hrají Karel Gott, Kamila Magálová, Miro Noga, Ján Koleník, Mirek Šimůnek, Zuzana Mauréry i Kateřina Brožová. Pevně věřím, že se diváci budou těšit na Ženskou pomstu stejně jako my. Domnívám se, že výše uvedená známá jména jsou toho zárukou a navíc ještě řada dalších herců z regionu, k nimž patří Jan Fišar, Vladimír Polák, Jirka Sedláček a další, nás skvěle pobaví.

Co vás přivedlo ke spolupráci s režisérem Dušanem Rapošem? Jste přece jen dvě odlišné osobnosti.
Dušan Rapoš je filmová legenda, dostal na své filmy do kin miliony diváků, spolupracoval před lety s nezapomenutelným, bohužel už zesnulým autorem Jaroslavem Dietlem a nyní ho máme u nás v regionu, žije už léta v Havířově. A nevyužít jeho potenciál, by byl velký hřích. Za posledních pět let se z nás stali přátelé a parťáci, kteří mají stejný smysl pro humor, já jsem víc racionální a on zase snílek, proto nám to šlape. Já hlídám rozpočet a praktické věci, Dušan zase s neskutečnou trpělivostí nabírá na place záběr za záběrem. Film je živý organismus, nikdy nevíte, jak vše dopadne, ale neznám filmaře, který by tuhle těžkou dřinu podstupoval s tím, že chce natočit špatný film. Všem škarohlídům bych doporučil strávit na place aspoň jeden den, aby věděli, o čem hovořím, a pak by se na filmy dívali určitě jiným pohledem…

Jaké filmy vy sám upřednostňujete?
Reálný život je velice drsný, rychlý a neúprosný, snad i proto mám rád komedie, hudební filmy a životopisy slavných, ze kterých mohu načerpat inspiraci, velice často se svými dcerami chodím i na pohádky a ty mám opravdu rád.

Znamená to, že jste veškerou energii nyní vsadil do filmování? A co nové texty? Nová cédéčka, která jste připravoval nebo se podílel na jejich tvorbě, pokud jde o naše špičkové interprety či kapely?
Je pravda, že filmování pohltilo podstatnou část mého tvůrčího potenciálu, ale i přesto neustále textuji a produkuji. Pro film Ženská pomsta jsme s autorem filmové hudby Leškem Wronkou připravili dvě zásadní písně, které budeme natáčet v lednu. Na vánočním trhu se objevilo cédéčko Best off kapely Doga, všechny tradiční akce od Dnů lidí dobré vůle na Velehradě, Ostravy v plamenech přes Festival vánoční hudby v Olomouci až po Hutnický den a Slezskou noc v mém Třinci stále fungují a rozdávají radost všem návštěvníkům.

Z rockera Petra Šišky se během let stal uznávaný producent v mnoha žánrech. A to pominu ještě vaši další silnou stránku: jste výborný moderátor. Co chystáte v tomto směru?
Moderování je pro mě stejně jako hraní s kapelou Legendy se vrací opravdový relax. Natočil jsem silvestrovský pořad pro Tv Barrandov Dobrý večer, přátelé! Můžete mě vídat pravidelně na TV Šlágr a na celé řadě akcí a dokonce česká televize stále reprízuje česko-polský pořad Hranice dokořán a brzy nejen na TV Relax poběží další nové díly Cirkus Cirkus Festivalu, které připravil snad jediný soukromý producent televizní zábavy Artur Kaiser, patří mu za to můj obdiv.

Jste spokojený s tím, co děláte, nebo byste si chtěl zkusit ještě něco, pokud jde o „šoubyznys“?
Víte, člověk má být vděčný za to, co mu život nabídne , a mně nosí už téměř pětapadesát let plnými hrstmi nápady, nabídky, inspiraci a šance. Některé mi proklouznou mezi prsty, jiné jen tak minu a ty zbývající se snažím chytit za pačesy a trochu jimi potěšit sebe i ostatní. Pokud tomu bude i v dalších letech, budu za to rád a vynasnažím se je využít na sto procent. Miluji život takový, jaký je, i s jeho klady a zápory, a pokud člověk přistupuje k životu s pokorou a láskou, on mu to tisíckrát vrátí.