Praha je zaplavena nekvalitním uměním a pomníky. Doteď radnice městských částí příliš neřešily, jak má dílo vypadat, protože ho dostávaly darem. V historické části města se zase jen posuzovalo, zda nebudou narušeny památkové hodnoty lokality.

Příkladem je třeba pestrobarevný motýl na Ortenově náměstí, nebo okřídlený lev na Klárově. Samotný magistrát však nebyl aktivní v instalacích kvalitního umění do ulic. Za posledních 12 let se ve veřejném prostoru objevilo celkem sedm plastik, jejichž vznik Praha podpořila.

Půjde o dvě procenta s celkových investic města

Tato praxe se nyní změní. „Do konce dubna určitě schválíme program na pořizování děl do veřejného prostoru," řekla Pražskému deníku náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Zelení). Už na letošní rok město vyčlenilo 135 milionů korun na pořízení těchto děl.

S podobnými částkami náměstkyně počítá i v dalších letech. Vždy půjde o dvě procenta z celkových investic města. Půlka financí by mohla jít na umění, které souvisí s investicí. Příkladem je třeba úprava náměstí v rámci níž přibude i dílo. Také bude možné instalovat výtvarný počin na místo, kterému zatím umění schází. Nemělo by se tak stát, aby všechny výtvory byly jen v centru města, ale i na jeho okrajích.

Tvůrčí zásahy rozvíří diskusi

Podle vypracovaných pravidel bude možné, aby Praha oslovila světoznámého umělce, který by pro město něco vytvořil. Už dříve o tom mluvila předsedkyně magistrátního výboru pro kulturu Eliška Kaplický Fuchsová (ANO). Mělo by však jít o výjimku, stejně jako nákup již existujících děl. Vždy by takový krok měla nejdříve schválit odborná komise.

Ačkoli prý Praha chce dávat každý rok miliony na nové umění, odmítá jím být zaplavena. „Z dlouhodobého hlediska je vhodné, aby program podporoval také dočasné umělecké intervence," uvádí se v pravidlech, která vypracovala Galerie hlavního města a Institut plánování a rozvoje Prahy.

Za umělecký zásah lze kupříkladu považovat ledovou sochu, která byla letos na Malostranském náměstí. Výhodou dočasných intervencí je, že se lidé mají setkávat s kvalitním současným uměním. Zároveň se podle tvůrců pravidel mohou do veřejného prostoru dostat neotřelé nápady a umožnit tak určitou míru kontroverze. Ta prý rozviřuje společenskou diskusi nad palčivými, aktuálními tématy.

Už letos program dvou procent na umění odstartuje v pilotním režimu. V této souvislosti začne vznikat dílo pro sídlištní vnitroblok Vybíralova na Černém Mostě. Před Fakultou architektury ČVUT v Dejvicích se pak objeví socha, od již zesnulého Johna Hejduka. Galerie hlavního města podle všeho také vystaví dílo tohoto světově známého umělce a zároveň také dalších českých umělců z 60. let minulého století.

Kromě investic do nového umění navrhují pravidla také vyčlenit další peníze na údržbu a opravu stávajících děl v pražských ulicích. V současnosti na to totiž není dostatek financí, a tak se řeší hlavně výtvory v nejzoufalejším stavu.

Dvouprocentní pravidla na celopražské úrovni si prosadil dřívější náměstek primátorky, Matěj Stropnický (Zelení). Byla to jedna z jeho podmínek, za kterých byla Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL, STAN) ochotná vzkřísit spolupráci magistrátní koalice s ANO a ČSSD.