V dětství se rozhodla, že nebude jíst maso, protože chce chránit zvířata. Postupně se začala zabývat i dalšími nespravedlnostmi tohoto světa. Trápily ji čím dál víc. Vypořádat se s nimi rozhodla skrze umění.

Při své práci často využívá motivy zvířat. Do umění promítá své pocity a osobní problémy, se kterými zrovna bojuje, i to, co jí ve společnosti přijde špatné. „Je to způsob, jak měnit svět. Skrze umění se snažím přetvořit špatné věci na dobré," říká.

Lex Kartane vystavuje svá díla i v Praze.Zdroj: DENÍK/ Václava Burdová

Skrze umění se dostat k lidem 

Čím byla starší, tím víc jí vadilo, co se ve světě děje. Nechápala, proč se lidé zabíjejí kvůli tomu, že jsou jiní, nebo proč znečišťují svět. Mlčet rozhodně nechtěla. „Skrze své výtvarné umění a literaturu se můžu dostat k lidem a ovlivnit, co si myslí. I kdyby to měl být jenom jeden člověk, budu ráda. Neměním celý svět, ale měním světy různých lidí."

Lex Kartane je umělkyně a aktivistka. Upozorňuje na problémy různých sociálních skupin a menšin. Jaké je to být jiná, ví dobře. Je trans-gender osoba a autistka. Vybočovat začala už v dětství.

Když se v devíti letech dostala kvůli zdravotním problémům do nemocnice, jedna z lékařek dost nevybíravým způsobem prohlásila, že je s ní něco špatně.

Lex Kartane.Zdroj: DENÍK/ Václava Burdová

Diagnoza autismus 

Než u ní lékaři rozpoznali autismus, dostala spoustu různých diagnóz. „Tvrdili například, že trpím netypickým druhem deprese. Hodně jsem brečela, ale zároveň jsem měla velký zápal pro věci, které mě zajímaly," vzpomíná. Protože nechtěla jíst určité druhy jídel, diagnostikovali jí anorexii, ovšem pouze s otazníkem. Ani tato diagnóza přesně neseděla.

K tomu, že je autistka, Lex nakonec přivedla jedna z kamarádek. Ve specializovaném středisku konečně potkala lékaře, který jí dokázal říct, co se děje.

Každý člověk je jiný

„Jako první věc mi řekl, že není nic špatného na tom být autistkou a že důležité je, abych věděla, že autismus je zkrátka jenom trochu jiný způsob, jak žít. Špatně je něco se společností, která to nechápe."

Právě s tímto problémem se i u nás setkává řada autistů. Lidé je nechápou. Navíc ve společnosti koluje řada mýtů. „Lidé si často myslí, že autisté nemají emoce, že jsou to vlastně takoví roboti, kteří nic necítí," vyjmenovává jeden z nich Lex. Nejdůležitější podle ní je si uvědomit, že každý člověk je jiný. „Nejsou lidé lepší a horší. Nikdo není méně člověkem," říká.

Lex Kartaneje výtvarnice a spisovatelka původem z Litvy
v současnosti žije a tvoří v Londýně
ve svých dílech se věnuje hlavně společenským problémům a nerovnostem
v loňském roce vydala knihu s originálním názvem The Girl Who Didn't Know How To Be.
Spolek Adventor v současnosti uvažuje o jejím českém vydání

Čtěte také: Veronika B. Milotová: Látkové plenky jsou v Praze módním trendem