„Polní mše je pro mě jasným chlapským tématem – muži a válka. Stabat Mater je zase o mateřské lásce a bolesti ze ztráty dítěte, o čemž naopak nemají chlapi páru," vysvětluje Petr Zuska, šéf baletu ND klíč ke komponovanému večeru, který nabídne jeho Stabat Mater, Kyliánovu Polní mši a Guru v choreografii nejmladšího Viktora Konvalinky a zároveň sólisty baletu.

„Pro pamětníky bude Polní mše remakem, Kyliánovo dílo mohli totiž vidět na naší scéně už v půli 90. let," připomíná Zuska. A přiznává, že právě práce na Polní mši byla pro soubor největší výzvou i prokletím, neboť je velmi těžká. „Dělal jsem od Kyliána deset různých věcí, ale „mše" je prostě nejnáročnější. Autor ji psal v roce 1939 jako reakci na Mnichov, je v ní zjevný protiválečný protest. Technicky jsou tanečníci na výši, ale máme pocit, že zatím jim chybí jakýsi vnitřní esprit, souznění s tématem. Do premiéry to musíme zvládnout," shrnuje problémy dvanáctky tanečníků na „polní" scéně, s nimiž se tvůrci triptychu potýkají.

„Je to velmi těžký úkol pro všechny, zvlášť když jste udýcháni a ještě musíte zpívat," upozorňuje Viktor Konvalinka na fakt, že v představení se i zpívá. „V obsazení se střídají tři skupiny, každá je jiná, je jasné, že žádná repríza nebude stejná a výkony se budou lišit." Tančí se na hudbu Bohuslava Martinů (Polní mše), Antonína Dvořáka (Stabat Mater) a Jana Jiráska (Guru). „Nezapomínejme, že se změnil i způsob tvorby. Dříve se hudba psala na taneční libreto a skladatel s choreografem se často kolem ní přeli. Jako třeba Stravinskij s Nižinským u Svěcení jara, to byl masakr! A jaké úžasné dílo vzniklo. Dnes se tančí na hotovou hudbu, i to je posun, který si často neuvědomujeme," soudí Petr Zuska. Druhá premiéra se koná zítra.