„Kus našeho divadla odchází s vámi," vzkázal Lipskému ve svém proslovu ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc. Lipský podle jeho slov patřil k vřele milovaným hercům – láska jeho publika pramenila z pocitu důvěrné blízkosti. „Nemluvil k divákům, promlouval za ně. V nespočtu jeho komických i dramatických postav spatřovali diváci sami sebe, nebo někoho, koho dobře znají. Pan Lipský dokázal publikum nejen rozesmát, či dojmout, ale zároveň s každou rolí jako by na sebe vzal kousek jeho břemene, starosti, problému, protože se za jednoho každého z nich považoval. Také proto se k němu i zcela neznámí lidé hlásili jako k blízkému a drahému příteli."

Zapálit svíčku na památku Lubomíra Lipského můžete ZDE

V ABC měli jeho kolegové to štěstí, že ho zastihli ještě v plné síle a zblízka mohli obdivovat jeho mistrovství získané dlouholetou praxí. „Viděli jsme i to, jakým štěstím ho naplňovaly chvíle, kdy stál na jevišti. Byli jsme i svědky jeho zápasu s neúprosností času – zápasu noblesního, tichého, bez stížností a okázalých gest, bez vyžadování zvláštních ohledů. Snad proto nikdo z nás netušil, že jeho podpis na prezenční listině z 11. června, kdy odehrál poslední představení hry Drž mě pevně, miluj mě zlehka bude to poslední. Jako správný divadelník dotáhl sezonu až do konce," pravil Zajíc.

Kromě něj na rodáka z Pelhřimova, kde vyrostl v cukrářské rodině, zavzpomínali i prezident Herecké asociace Jiří Hromada a herci Otakar Brousek, Ladislav Trojan a Vasil Fridrich. „Milovaný Mirečku, scházívali jsme se přeci každý měsíc. Teď jsme se měli sejít šestnáctého, ale bohužel už se to nestane. Moc mě to mrzí. Sbohem, Mirečku," loučil se s kamarádem a kolegou dojatý Ladislav Trojan. Mnoho dalších herců a hereček – například Simona Stašová, Taťjana Medvecká, Dana Batulková, Petr Kostka, Oldřich Vízner, Jan Vlasák, Jan Hrušínský – drželo u katafalku čestnou stráž.

Emotivní promluvy střídaly zaznamenané útržky z představení, v nichž Lubomír Lipský hrál, například z proslulé Charleyovy tety, zazněla i píseň Není nutno z filmu Tři veteráni a skladba Jaroslava Ježka Ezop a brabenec. Hodinový ceremoniál si nenechali ujít ani Lipského příznivci – společně s rodinnými příslušníky mu po závěrečném spuštění opony věnovali několikaminutový potlesk jako upomínku na to, že v Divadle ABC bude vždycky s nimi.