„Výstava je průřezem mých obrazů z let 1996 – 2010. Při tvorbě používám různé techniky, jako je olejomalba, akryl, japonská a gelová tužka či akvarelové pastely. Výstavou jsem chtěla pomoct ke zviditelnění vily," řekla prostějovská malířka, která začala vystavovat v devadesátých letech.

Příliš sebevědomí umělci?

„Snažím se, aby bylo vždy důležitější to, co tvořím, než to, co jako „výtvarník" znamenám. Dnešní svět kultury se spíš točí kolem umělců samých než kolem jejich tvorby. Nikdo se nezajímá o obsah, hloubku, poslání či myšlenku díla, jako by to nebylo podstatné. V tom vidím velký úpadek vnímání umění," míní Zdeňka Trnečková, podle níž lidé pokles chápání umění vidí, ale otevřeně proti němu nebojují.

„Fascinuje mě, s jakým sebevědomím o sobě a o svém díle řada umělců mluví. Já sama nejsem schopná svoji tvorbu rozebírat, protože jsem tu od toho, abych tvořila obrazy, které mají mít schopnost výpovědi. Obrazy žijí své vlastní životy a mým záměrem je tvořit další „životy" pro krásnější životy lidí," uvedla malířka, která na výstavě představila i kolekci vlastnoručně vyrobených šperků.

„Je to můj koníček a forma odpočinku," usmála se Zdeňka Trnečková, jejíž díla si mohou milovníci umění prohlédnout ve vile na náměstí Padlých hrdinů až do konce ledna příštího roku.

Objekt chátral, ale nakonec byl zachráněn

Výstava prostějovské rodačky má pomoct ke zviditelnění objektu, který po sametové revoluci chátral.

„Po revoluci s budovou nikdo nic nedělal. Během posledních šesti let se nám ji podařilo částečně zrekonstruovat, například světlo, kazety, parkety, fresky na stěnách vily jsou původní," řekl David Knall, který se spolu s dalšími nadšenci snaží vrátit do vily život.

„Organizujeme různé aktivity s tím, že každý den v týdnu je tematicky jinak zaměřený. Pořádáme rukodělné dílny či promítáme filmy, kromě toho lidem nabízíme možnost půjčit si některou z knih, kterých je tu přes dva tisíce. Chceme z vily udělat místo setkávání a předávání informací," nastínil David Knall.