Knihu jste věnovala mj. svým životním přítelkyním, malířce Adrieně Šimotové a spisovatelce Bohumile Grögerové. Čím pro vás byly?

To by byla dlouhá odpověď. Obě byly umělkyně, každá v jiném oboru, ale měly k sobě i ke mně blízko v duchovní sféře. Adrienu jsem poznala, když ilustrovala můj první román v roce 1992, tehdy jsme se sblížily. A vydrželo to až do její smrti. Bohunku jsem znala přes 35 let, naše přátelství se pak prohloubilo, když mi zemřel manžel a obě jsme osaměly. Ona navíc pak oslepla, i to náš vztah zintenzivnilo.

Rozuměly jste si i v literární sféře a stylu psaní? Nebo byla někdy vaší kritičkou?

Ne. Bohunka byla velmi nakloněna mému způsobu psaní, rozuměla mým tématům a určité žánrové nesvázanosti, která je pro mé knihy typická. Nikdy nic nekritizovala, nejen mně, ale nikomu - byla velmi laskavá a pozitivní žena.

Kde všude hledáte inspirační zdroje pro svá díla?

Nehledám je. Stačí život prožívat a psát. Tak snadné to je.

Spisovatel se asi u nás těžko uživí jen psaním. Jak to vidíte vy?

Těžko, ano. Já měla a mám to štěstí, že pracuji v Ústavu pro českou literaturu. Takže si mohu dovolit ten luxus vedle toho ještě psát. Ale ti, kteří zkoušejí jen psát na volné noze, jsou myslím nuceni se podřizovat trhu. Jsou závislí na tom, aby se jejich knihy četly a prodávaly, nejsou pak svobodní. To by mi nevyhovovalo.

Teď vaše nová kniha Točité věty dostala cenu Magnesia Litera jako Kniha roku. Těší vás to? Nebo jsou pro vás důležitější čtenáři?

To víte, že mě to potěšilo. Vážím si všech cen, které mám. Dočkala jsem se jich, pravda, po mnoha letech, ale tím jsou cennější. Ale musím připustit, že důležitější je můj vztah ke čtenářům. Teď jsem si to ověřila znovu při autorském čtení v Knihovně Václava Havla, kam za mnou přišli.

Znáte je? Víte, pro koho píšete?

Některé znám dokonce osobně. Občas mi napíšou dopis a ti odvážnější přijdou na návštěvu ke mně domů. Jsou to ti, kteří mají kuráž se ponořit do mých textů, vím, že nejsou snadné. Navštíví mě a někdy vstoupí i do mých románů…

Souhrn vítězů

Kniha roku

Daniela Hodrová: Točité věty (Malvern)

Próza

Anna Bolavá: Do tmy (Odeon)

Poezie

Ladislav Zedník: Město jeden kámen (Dauphin)

Kniha pro děti a mládež

Robin Král: Vynálezárium (Běžíliška)

Literatura faktu

M. Lenderová, M. Halířová, T. Jiránek: Vše pro dítě! (Paseka)

Překladová kniha

Joanna Batorová: Pískový vrch (překlad Iveta Mikešová, Paseka)

Nakladatelský čin

Barbora Baronová: Dita Pepe: Intimita (Wo-men)

DILIA Objev roku

Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Academia)

Cena čtenářů

Aňa Geislerová: P.S. (Ikar)

Blog roku

Tomáš Princ: Humans of Prague