Astrid Lindgren děti znala tak dobře, že dokonce věděla i to, že občas myslí na smrt a že se jí bojí jako každý. Jenže právě proto, že se jí každý bojí, dospělí s dětmi o smrti nemluví a dělají před nimi, že neexistuje. Věděla, že ne všechny děti zažívají tak krásné a slunné dětství, jaké popsala ve svých čtenáři nejmilovanějších knihách. Proto existuje druhá linie její tvorby, možná ne tak masově oblíbená, ale důležitá – linie fantasy, v níž autorka vede své hrdiny do pohádkových světů, kde musejí čelit různým nebezpečím a o své štěstí tvrdě a statečně bojovat.  Vyvrcholila v roce 1973, kdy Astrid Lindgren vydala knížku Bratři Lví srdce, která je o lásce, přátelství a statečnosti a také o tom, jak se mají sourozenci vyrovnat s tím, když vědí, že jeden z nich brzy zemře.

Kniha vyvolala skandál

Tato knížka vyvolala skandál dokonce i v liberálním Švédsku. Diskuze o ní se dostala až do švédského parlamentu, kde se debatovalo, může-li být ještě považována za dětskou knihu, či nikoliv. Lindgren se vyčítalo, že svým vyprávěním zanechává v dětských duších trauma. Když se autorky zeptali, zda si opravdu myslí, že takové čtení je pro děti vhodné, odpověděla, že dítě, které má umřít, o tom ví. A pokouší-li se jeho rodiče před ním tuto pravdu zapírat, pak mu tím berou možnost o svém smutku a strachu s nimi mluvit, čímž své dítě v podstatě opouštějí a nechávají ho, aby čelilo agonii smrti samo.

První překlad pro samizdat

Překladatelka knih Astrid Lindgren Jarka Vrbová považuje své setkání s touto knihou za osudové. Dostala ji sice do rukou až v dospělém věku, ale ovlivnila ji na zbytek života. Okouzlila ji svou přímočarostí, poetičností. Do té doby neuvažovala o tom, že bude překládat dětskou literaturu, ale koncem 70. let Bratry Lví srdce přeložila a nabídla Albatrosu k vydání. Tehdy to však nebylo možné, nejen kvůli tématu smrti, ale i pro řadu narážek, které se tehdy daly vykládat politicky (alegorie neproniknutelné zdi, která odděluje dva světy). Proto několik let po sobě rukopis množila, vázala a v jednoduché úpravě šířila jako dětský samizdat. Ještě v 90. letech však bylo k prvnímu českému vydání této knihy nutné doložit posudek dětského psychologa profesora Matějčka, který však byl z knihy nadšen a v posudku uvedl, jak důležité je odkrýt před dětmi i téma smrti. Od té doby Bratři Lví srdce vycházejí v pravidelných nových vydáních a postupně k nim přibyly ještě další dvě knihy z pera autorky, které se zabývají podobnými tématy: Mio, můj Mio a Jižní louka.