Hlavní součástí výstavy jsou ukázky křesťanské, židovské a muslimské kaligrafie nebo předmětů používaných při obřadech těchto náboženství, například křtitelnice, džbán na víno, podmalby na skle nebo reprodukce tolerančního tisku Desatera. Organizátoři chtějí zdůraznit, že mezi lidmi různých náboženství lze najít společnou řeč.
Věřící chtějí sloužit bohu v krásném prostředí
„Martin Buber kdysi řekl, že přijde doba, kdy stoupenci různých věr a nauk nebudou spolu soupeřit, ale budou se ze sebe navzájem radovat. Dívat se na to, co vytvářejí vyznavači jiného náboženství, je jednou z cest, jak mít radost z jinak smýšlejících lidí a těšit se spolu s nimi," popsala Ruth Jochanan Weinigerová, religionistka, překladatelka a bývalá předsedkyně Společnosti křesťanů a Židů.
Jako možné sdělení jednotící myšlenky zvolili organizátoři výstavy estetickou stránku hmotných projevů víry. „Při svých cestách světem jsem navštívil mnoho kostelů, synagog a mešit. Uvědomil jsem si, že věřící všech náboženství chtějí sloužit bohu v krásném prostředí, které vyjadřují často podobným způsobem - architektonickým ztvárněním prostoru, ozdobnými nápisy s texty či rostlinnými motivy," uvedl farář Českobratrské církve evangelické pro menšiny a sociálně vyloučené Mikuláš Vymětal.
„Chceme ukázat, že náboženství dokáže spojovat dohromady lidi různých náboženství a postojů. Cílem víry je dojít smíření - a k tomu jistě patří i cesta skrze krásu," zmínil Eknaifith Bader, člen muslimské obce a ředitel jazykové školy Alfirdaus, jejíž prostory jsou využívány také jako mešita a kde se výstava koná.