Výstava nahlíží na kámen z hlediska tří oborů: geologie, archeologie a historie umění. Z geologických zajímavostí určitě stojí za zmínku zkameněliny nalezené v okolí Kelče, na nichž jsou zachyceny třetihorní ryby a rostliny.

Zdejší krajina ale ukrývá i nerostná bohatství, která byla před staletími využívána: ať už se jedná o těžbu uhlí či nedávno řešenou otázku těžby břidličných plynů. „Už od středověku můžeme v beskydských pověstech slýchat o pokladech a výstava odhalí, co je na nich pravdy. S určitostí ale můžeme říct, že geologické bohatství Valašska bylo praktičtěji využito při těžbě železné rudy, sklářského materiálu nebo cihlářského a hrnčířského jílu," říkají kurátoři výstavy Kamila Valoušková a Samuel Španihel z Muzea regionu Valašsko.

Skrze archeologii lze na kámen nahlížet jako na základní zdroj pro výrobu nástrojů. Na výstavě lidé uvidí ukázky broušené a štípané nástroje a práci s kamenem jako nástrojem si budou moci vyzkoušet i prakticky: při výrobě mouky na žernovu a zrnotěrce. Sami také budou moci zjistit, kolik úsilí je třeba vynaložit na vyvrtání díry do sekeromlatu.

Vedle kamene byla pro člověka důležitým materiálem i hlína. „Na výstavě je prezentována jak keramika pravěkých kultur, tak ukázky keramiky středověké, raně novověké i výrobky meziříčských túfarníků," prozrazují kurátoři.

V kostele sv. Trojice se nachází sochařské památky staré více než čtyři století. Jak ale vůbec v reálu vypadá práce sochaře – kameníka, jaký kámen je pro sochu vhodný a lze jej nějak nahradit? I na tyto otázky výstava odpovídá prostřednictvím díla Jana Sobka, který se mimo jiné podílel i na zhotovení žulové kopie sochy Radegasta, kterou už druhé desetiletí obhlíží návštěvníci Radhoště.

Výstava Od kamene k soše potrvá ve Valašském Meziříčí do 28. srpna.